leden-únor 2016 - Archív Zprav

Ročník 59	ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB Šubićova 20, tel/fax: 385 1 46 55 306	leden – únor 2016

Březen Když se březen vydaří, je to krásné předjaří. Když se projdeš trochu venku, hned narazíš na sněženku.

Ptáci si už zpívají, příchod jara vítají. Už aby tu jaro bylo, sluníčko nás potěšilo! Dagmar Vysoká

DEN KOORDINACE RAD A PŘEDSTAVITELŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN MĚSTA ZÁHŘEBU, jinak stanoven na mezinárodní Den lidských práv 10. prosince, byl slavnostně připomenut 13. prosince 2015 v koncertním sále V. Lisinsky. Přítomné hosty, velvyslance a členy diplomatického sboru, představitele města Záhřebu a četné publikum, nejdříve pozdravil předseda Koordinace Dušan Mišković, a potom k nim promluvili předseda Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandar Tolnauer a záhřebský primátor Milan Bandić. Mezi vzácnými hosty byli i velvyslanec České republiky Martin Košatka,  poslanec pro českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Vladimír Bílek a slovenská konzulka Ivata Mesiariková. V kulturně umělecké části programu předsedové rad a představitelé národnostních menšin města Záhřebu recitovali básně jiné menšiny, a potom jejich tekst, se svým potpisem, v pěkně vytištené obálce, odevzdali diplomatickému představiteli země, z které báseň pochází. Předseda Rady české menšiny recitoval báseň Valentina Zeichena Italia, Italia soprattutto v italském jazyce, a představitel italské národnosti, v českém jazyce, předvedl báseň nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta Píseň o rodné zemi. Byl to hezký zážitek a ještě jeden důkaz, že multietičnost, multikulturálnost a multikonfesionálnost v Záhřebu existují nejenom na papíru, nýbrž v skutečném žvotě.

Jiří Bahník

PŘÁTELSKÉ POSEZENÍ S MILÝMI HOSTY

Jako i doposud, také během minulého roku, Česká beseda Záhřeb a Rada české menšiny města Záhřebu měly výbornou spolupráci  s vedením  a  celým úřadem Velvyslanectví České republiky v Záhřebu. Kromě podpory kulturně osvětové činnosti, záhřebští krajané se těšili na spolupráci ve vytváření předpokladů k zahájení spolupráce a přátelských vztahu mezi hlavními městy Záhřebem a Prahou. Cestou dobré splupráce byla v řijnu minulého roku v našem Českém národním domě, uskutečněna i schůze ministra zahraničních věcí České republiky Lubomíra Zaorálka s představiteli české menšiny Chorvatska a Záhřebu.
O tom, a jinych zajimavých záležitostech a plánech jsme si popovídali v  Českém národním domě 14. prosince 2015. Návštěvou nás potěšili velvyslanec Martin Košatka, zástupce velvyslance Miroslav Kolatek, vedoci obchodně-ekonomického úseku Bohuslav Zavadil a konzul Juraj Varga. Přátelského předvánočního posezeni zůčastnili se Alenka Štokićová, předsedkyně České besedy Záhřeb, Jiří Bahník, předseda a Jaromil Kubíček, mistopředseda Rady české menšiny města Záhřebu, Adolf Tomek, předseda rady čestných členů ČBZ, Jarmila Kozáková, předsedkyně besední osvětové rady, a Fraňo Vondráček, představitel české menšiny Záhřebského županství. Děkujeme za skvělou spolupráci a příjemné a věcné besedování.

Jiří Bahník

JÁ SNÍM O VÁNOCÍCH BÍLÝCH...

Plný sál diváků se přišel podívat na tradiční vánoční koncert v naší Besedě 16. prosince. Atmosféra v sále byla opravdu vánoční, a dík za to patří všem členům Besedy, středoškolákům, kteří vyrobili ozdoby a D.Macháčkovi, T. Rorbachovi, Z. Muťka a V. Bukačovi, kteří je pověsili.
S ohledem na to, že to byl koncert, večerem dominovaly vánoční písně, převážně v podání smíšeného pěveckého sboru Bohemia. Krásné příležitostné básně zarecitovali žáci České doplňovací školy ze sekce Záhřebské sluníčko. Ve vánoční náladě pokračoval taneční soubor Jetelíček. Zatančil tanec o bílé zimní idyle a vločkách, který znázornil vánoční radost.
Aby se ta zimní idyla stala skutečností si přála pěvecko-hudební skupina Lípa, která zazpívala všem dobře známou píseň Bílé Vánoce. Vánoce jsou doba, když sporák dělá plnou parou. Pečou se koláče, sušenky, vánočky a všelijaké dobroty. O tom, jak to na českém stole o Vánocích vypadá, pověděla pí. Jarmila Kozáková Marinkovićová, která tu sváteční vánoční tabuly přichystala, aby každý mohl ochutnat tu sladkou část Vánoc.
Věřím, že většina z nás ráda jí cukroví, a že jsme se mohli poznat v písni Cukrářská bosanova, která zazněla v podání Andreje Abramušiće, studenta bohemistiky na Filozofické fakultě. Za svůj výkon získal obrovský potlesk a jeho první vystoupení v Besedě bylo příjemným překvapením.
Jana Pejićová, Lea Anadolcová a Marina Koláčková Novoselová měly velice zajímavý bod o vánočních zvycích, které si, kdo chtěl, mohl vyzkoušet a dozvědět se něco o své budoucnosti.
Jaké by to Vánoce byly, kdyby Ježíšek nepřinesl dárky dobrým dětem. Avšak, tentokrát přišel nekonvenční Ježíšek a přinesl dárky Draženovi ve skeči Dražen a Ježíšek.
S písní koncert začal, s písní také ukončil a po programu se přítomní ještě pobavili a měli příležitost ochutnat vánoční cukroví a připít si na zdraví.

Vlatka Šnoblová

NA SILVESTRA V ZÁHŘEBSKÉM ČESKÉM DOMĚ

Čas letí a již jsme dva měsíce v novém roce. Už jsme 15 let prožili v 21. století. Kolik dnů uplynulo od Silvestra? Přes sedmdesát členů a hostů České besedy Záhřeb se zúčastnilo oslavy a vítání nového roku 2016. Doprovázela nás skvělá hudba pana Kukoviće. Pravým zážitkem byly pochoutky:  uzenářské výrobky, sele, záviny, telecí rizota a různé saláty. Také se nabízelo více druhů velmi chutných moučníků. Zbylo hodně jídla za přijatelnou cenu, takže jsme se navečeřeli až dvakrát. Po půlnoci byl nabídnut i guláš. Hezky jsme se pobavili a za to díky všem, kteří se na organizaci vítání Nového roku podíleli. Přejeme si zase na takový způsob oslavit Silvestra v naší Besedě.

Adolf Tomek

NA SV. MIKULÁŠE V TERSTU

Svatý Mikuláš je kromě jiného i ochráncem námořníků, proto turistická sekce České besedy Záhřeb zorganizovala v prosinci roku 2015 zájezd do jednoho z největších přístavů na Jadranu, do Terstu. Byla to jako oslava svátku sv. Mikuláše. Někteří byli po čtyřiceti letech zase na Ponte Rossu. Zámek Miramare vystavěl mladší bratr Františka Josefa, Maximilián, jako svou rezidenci, doufaje, že v něm bude žít se svou manželkou Charlottou. Je umístěn na skále nad mořem, obklopen nádhernými parky. Zámek je postaven podle předlohy vídeňského architekta Carla Junkera od roku 1856 do 1860 v tehdy populárním klasicistickém slohu. Dnes je Terst město s dvěma sty tisíci obyvatel, hlavně staršího životního věku a recesi je cítit takřka na každém kroku. Vedle přístavu se nachází ještě stále významné obchodní centrum. Podél Canalu Grande, kde byly někdy umístěny stánky tržnice Ponte Rosso, dnes vše zeje prázdnotou. Zažili jsme Terst na poněkud jiný způsob, kochali jsme se v krásách zámku Miramare a byli šťastni, že jsme strávili zajímavý a naplněný den, který nám zůstane v krásné památce.

Jarmila Hanušková

UŽ NIKDY NEBUDEME MLADŠÍ, NEŽ JSME V TUTO CHVÍLI

Být předsedkyní České besedy není lehké, a proto si vážím každé pomoci. Dovolte mi ale, abych se v tomto čísle ohlédla na naši mládež. Vždy mi poskytnou pomoc a do Besedy přinesou dech moderní doby a noviny. Jsem na ně velice hrdá, zvlášť po jejich vystoupení na maškarním bále, kde se předvedli s tancem "You'retheOneThatI Want" z amerického muzikálu Pomáda (Briljantin) a sklidili největší potlesk. Jak krásné bylo dívat se na jejich usměvavé tváře a vědět, že Beseda jednoho dne bude v dobrých rukou až ji tito mladí a talentovaní lidé po nás zdědí. Jsem ráda, že se můžu na ně spolehnout, že je vždy napadne něco nového a zajímavého, abychom se v Besedě pořád bavili. Tu stejnou partu mladých lidí jsme měli příležitost vídat i při pořádání besedních akcí a zábav, když pilně obsluhovali u pohoštění a potom umyli nádobí. Proto díky mladí – Mateja Adžijevićová, Jana Pejićová, Ivona, Petra a Marina Štokićovy, Morena Ulrichová, Vjekoslav Bukač, Tomislav Rorbach a Anton Karamatić, že jste nás tak pobavili a pokračujte tak i dál.
S přípravou programu se také můžu spolehnout na ještě jednu dívku. Pokaždé, když zajdu do úřadu se Vlatka Šnoblová do mě pustí s nějakým nápadem: "Mohly bychom udělat tohle a mohly bychom to udělat takhle". S Miroslavem Horynou, Draženem Macháčkem a Vjekoslavem Bukačem nacvičila Pata a Mata. Jsem ráda, že ji tu máme a doufám, že takové nápady bude mít i nadále.
Nemyslete si, že jsem zapomněla na Vás ostatní, milí členové Besedy, můj velký dík patří i Vám, ale copak není krásné přijít do Besedy a dívat se, jak to mládí na jevišti kvete…

Alenka Štokićová

MAŠKARNÍ BÁL A VEPŘOVÉ HODY

V sobotu 30. ledna se v Českém domě konaly dokonce dvě tradiční akce – maškarní bál a vepřové hody. Jelikož bylo letos maškarní úterý poměrně brzo a vepřové hody se u nás tradičně konají koncem ledna, vedoucí Besedy, nechtějíce vynechat ani jednu, rozhodli se tyto události spojit  v jednu akci.
Přesně v osm hodin začala vyhrávat kapela Amadeus a za chvilku byl taneční prostor vyplněný. Předsedkyně Alenka Štokićová přivítala všechny přítomné a poté pódium přenechala Patovi a Matovi, známým postavám animovaného seriálu A je to!, kteří se snažili chytit prase k večeři. Přesto, že se jim to nepodařilo napoprvé, nakonec prase chytili a tak večeře mohla začít.
Hosté si pochutnali u pravé zabíjačkové večeře, o kterou se postarala besední zábavní sekce a obsluhovali mladší tanečníci Jetelíčku.
Po večeři klíče Českého domu převzaly masky a tak začal maškarní bál. Letos bylo vidět jak nové masky, které se u nás objevily poprvé, tak i masky, které se k nám vrací každý rok. Večer zpestřily taneční body, které připravili mladší a starší tanečníci Jetelíčku a tanečníci Polky. Mladší tanečníci Jetelíčku nadchli publikum tancem inspirovaným filmem Pomáda (Briljantin), starší tanečníci ukázali, jak by vypadaly naše tance, kdyby je zatancovali příslušníci romské menšiny a Polka zase ukázala, jak se tančí charleston.
Po půlnoci byly odměněny nejlepší masky dle výběru navštěvníků a zábava trvala dlouho do noci.
I když nám to připadá neobvyklé, že se tyto dvě akce konaly dohromady, dle masopustních zvyků a tradic, jak jde vyčíst z českých internetovych stránek, to vůbec není nespojitelné. Masopust totiž zachycuje období od Tří králů až do Popeleční (škaredé) středy, kdy nastává půst. Protože si o masopustu každý chtěl užít jídla, pití a zábavy, nepřekvapuje, že se v tu dobu nejčastěji konaly zabíjačky. Přispívalo k tomu i zimní počasí, které je pro tu příležitost ideální.

Jana Pejićová

STAČILA JENOM JEDNA SMS ZPRÁVA

Po úspěšném vystoupení na vánočním besedním koncertě si členové sboru Bohemia určili čtyřtýdenní volno. Pro členy, kteří si zvykli vídat se pravidelně jednou týdně, se to zdálo příliš dlouho. Nenadálá sms zpráva ʺPoštovani članovi nadaleko poznatog zbora Bohemia! Sve najbolje, puno zdravlja, sreće i pjevačog elana Vam u Novoj 2016. godini želim! S obzirom da nam je ova pauza od proba predugačka, pozivam Vas na kavicu uz ugodno druženje u srijedu 6. 1. 2016. u 15h u Tkalčićevu, u pub Oliver Twist. Čekaju Vas Marta i Alenka ;)ʺ  postačila, aby se v příjemné společnosti sešli přátelé a zkrátili si dlouhé prázdniny. Kávička se popíjela přes dvě hodiny a hodně jsme si toho měli povědět. Že si členové sboru mají k sobě blízko, posvědčila i návštěva bývalého sbormistra Domagoje Mariće, která se uskutečnila hned po první zkoušce v tomto roce.

Alenka Štokićová

ZA PANEM VONČINOU

Záhřebská Česká beseda během svého trvání v Domě v Šubićově ulici vstřícně vítala a podporovala četné intelektuály, kteří její postavení co by chrámu české kultury v Chorvatsku umocňovali. Jedním z nich byl i Nikola Vončina, Šibenčan (1934, zesnul 2. ledna t.r. v Záhřebu), ředitel a redaktor záhřebské Radio-televize, sídlící v našem Domě od roku 1944. Tento všestranný režisér, dramaturg, spisovatel a konečně i akademik, největší znalec dějin rozhlasu a televize, autor dokumentů o rozvoji zmíněných médií (posloužily autorům monografie Český národní dům v Záhřebu J. Bahníkovi a M. Lipovacovi r. 2012),  byl v dobrém styku i s bývalým předsedou spolku Z. Procházkou. Jemu roku 1994 k 120. výročí spolku předal v prostorech Radia v Štrossmajerově průchodu práci Radio Záhřeb v Šubićově 20, přičemž vřele hovořil o české kultuře a své spolupráci s tamními umělci. Cituji: „Konalo se mnoho společných pořadů a koncertů. Populární spolupráce byla vysoce oceněna v evropských radiofonických kruzích i výměna hostování radio- redaktorů.“
Vončina ukončil i Akademii dramatických umění v Záhřebu a velmi spolupracoval se Zvonimirem Bajsićem, který v Praze studoval v letech 1946 až 1948.
Vím, že majestátně změly skladby Smetany, Dvořáka a Suka v dřívějším besedním koncertním studiu v čtyřicátých letech minulého století, díky přímému přenosu z pražského studia. V dějinách radia a televize v Chorvatsku o tom právě psal Nikola Vončina. S povděkem dnes na něj vzpomínáme.

Zdenka Táborská

KŘEST KNIHY „PRAVO NACIONALNIH MANJINA U REPUBLICI HRVATSKOJ“ 

Ve středu 3. února byla v Chorvatské akademii věd a umění (Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti-HAZU) v Záhřebu, veřejnosti představena kniha dr. sc. Mate Arloviće, soudce Ústavního soudu RCH, ve vydání záhřebského Novog informatora. Kniha nastala jako jeho doktorská disertace a jak v předmluvě uvádí sám autor, je napsaná s cílem, aby dala příspěvek chorvatskoprávnímu pochopení a určení pojmu národnostních menšin a jejich práv. Zaměřena je k čtenářům a odborníkům, kteří se zabývají otázkami lidských práv, a zvlášť těm, kteří se v tom kontextu nejvíce zabývají otázkou národnostních menšin a jejich príslušníků. O knize promluvili předseda a místopředseda HAZU akademik Zvonko Kusić, a akademik Jakša Barbić, recenzenti prof. dr. sc. Arsen Bačić a prof. dr. sc. Zvonimir Lauc, dr. sc. Ante Žužul a sám autor. Přítomní byli také předsedkyně Ústavního soudu prof. dr. sc. Jasna Omejec a soudci Ústavního soudu, místopředseda Chorvatského sněmu prof.dr.sc. Robert Podolnjak, a také představitelé institucí národnostních menšin. Mezi nimi i předseda Rady české menšiny města Záhřebu Jiří Bahník. Je zajímavou symbolikou, že se křest konal v paláci HAZU, který byl roku 1861 vlastně založen právě proto, aby chránil národnostní menšiny v tehdejší Rakousko-uherské říši. Pro nás je také příznačné, že se z obrazů, které visí na stěnách síně HAZU, na křest této knihy „dívali“ dva významní záhřebští Češi, Gustav Janeček, od roku 1921 až po rok 1924 předseda tehdejší Jugoslávské akademie věd a umění (JAZU) a její člen Albert Bazala, oba profesoři na tehdejší Záhřebské univerzitě.  

Jiří Bahník

ZÁHŘEB SI KONEČNĚ VZPOMENUL NA JOSIPA SALAČE

Chorvatsko česká společnost a Česká beseda Záhřeb si 27. ledna připamatovaly 40. výročí umrtí pomocného záhřebského biskupa Josipa Salače (1908 – 1975). Bylo to první shromáždění vůbec věnované Salačovi v Záhřebu, městě, kde tento daruvarský Čech strávil převážnou část života. O jeho životě mluvil předseda CHČS Marijan Lipovac, jenž r.2009 spolu s Věnceslavem Heroutem vydal Salačův životopis. Zdůraznil, že Salač ze všech příslušníků české menšiny v Chorvatsku získal nejvyšší postavení v církevní hierarchii a patřil k sporadickým chorvatským biskupům v 20.st., jenž nebyl chorvatské národní příslušnosti. Lipovac uváděl Salačovy zásluhy o zachování národnostní a náboženské identity Čechů v Chorvatsku, jelikož jako mladý farář v rodném Daruvaru začal r.1934 kázat v českém jazyce a vybojoval si užívání české řeči a písní při bohoslužbách.
„Jako jeden z mála intelektuálů z řad české menšiny,narozených v Chorvatsku, šířil mezi svými soukmenovci vědomí o tom, že Češi v Chorvatsku nejsou hosté, ale Chorvatsko je jejich jediným domovem a proto mají co nejvíce spolupracovat s Chorvaty a účastnit se chorvatského veřejného života, mají totiž být chorvatšti Češi. Těmito svými stavy předcházel svou dobu.“ řekl Lipovac
Předsedkyně ČBZ Alenka Štokićová řekla, že Salač je výjimečná osobnost české menšiny v Záhřebu a Chorvatsku, o které samí Češi nedostatečně vědí. Jiří Bahním, předseda Rady čes.menšiny města Záhřebu a místopředseda Svazu Čechů zdůraznil, že Salač i dnes chorvatským Čechům může být vzorem o tom jak se mají stavět k svým mateřským jazykům, českému a chorvatskému i hlídat svou identitu. O toto výročí projevili zájem i ctihodný Marko Kovač, moderátor Arcibiskupského duchovního stolu, Juraj Varga český konzul v Záhřebu a  mons. Lovro Cindori.

Marijan Lipovac

Křest knihy Slavici Šarovićové NÁRODNOSTNÍ MENŠINY ZÁHŘEBSKÉHO ŽUPANSTVÍ

Ve velkém sále domu České besedy Záhřeb byla představena kniha Slavici Šarovićové, novinářky Radio Martinu o menšinách v Záhřebském županství. Kromě autorky o knize mluvil František Vondráček, představitel české menšiny v Záhřebském županství. Během programu členové záhřebské Besedy a predstavitelé několika menšin města Záhřebu byli informováni o zajímavostech a aktivitách přislušníků devíti národnostních menšin v županstvi.

František Vondráček

KANTILÉNA V ZÁHŘEBU

V úterý 9. února se v organizaci českého Velvyslanectví v Záhřebu a pod záštitou primátora města Záhřebu konal slavnostní koncert českého sboru Kantiléna. Do sálu Chorvatského hudebního ústavu si Záhřebští, dle slov JE Martina Košatky, velvyslance ČR v Záhřebu, přišli na opravdovou hudební pochoutku v podání dětí a mládeže působících při Filharmonii Brno. Nadále sdělil, že je koncert organizován u příležitosti 25. výročí založení Vyšehradské skupiny, která zahrnuje čtyři evropské země, Česko,  Maďarsko, Polsko, a Slovensko. Tyto země výborně spolupracují  a po pětadvaceti letech představují značnou politickou a hospodářskou sílu Evropy. Jejich působení se nevztahuje jenom na politiku,  ale i k ostatním oblastem života, využívající při tom mezinárodní vyšehradský fond. Stejně tak fandí a podporují posílení vazeb Chorvatska se střední Evropou. Následně představil hrdinku večera, sbor Kantilénu, laureáta mnoha mezinárodních soutěží. Spolupracuje s předními umělci a soudobými skladateli. Za dobu své existence Kantiléna účinkovala na více než 1 500 koncertech, v sedmnácti evropských zemích, v USA, Kanadě, Japonsku a Rusku. V kategorii Duchovní hudby, sbor  vyzpíval absolutní vítězství. Pro Záhřebany připravili dvě skladby od A. Dvořáka, šest národních písní, Špalíček Bohuslava Martinů a  od P. Janovského neuvěřitelné zpracování písně Čerešničky. Vrholem koncertu bylo vystoupení s Chorvatským komorním orchestrem, sopranistkou Markétou Böhmovou a altistkou Janou Plachetkovou. V první části, sbor na klavíru doprovázel Jakub Janšta a po celou dobu sborem velmi úspěšně dirigoval Jakub Klecker. Záhřebské publikum bouřlivým a dlouhým potleskem ocenilo koncert, ze kterého si odneslo krásný zážitek.

Alenka Štokićová

OZVĚNY DIVADELNÍHO FESTIVALU ČESKÉ BESEDY ZÁHŘEB

Fotografie, které čtenářům ještě dlužíme z posledního dne besedního divadelního festivalu 9. prosince, když jsme zahráli dvě divadelní hry: Záhřebskou Prodanou nevěstu a Roboty.

Roboti Marie Kestřánkové	Záhřebská Prodaná nevěsta Karla Sabiny

S divadelní hrou Roboti odjíždí 19. března besední divadelní skupina J.V.Frič na krajanskou Divadelní přehlídku do Lipovce. Hra uvádí přílet kosmické lodi s mimozemšťany – roboty z planety Čapek na Zem, konkretně do Prahy, kde žil jejich autor, český spisovatel Karel Čapek, též autor románu R.U.R., v němž se objevuje planetární slovo robot. V představení přicházejí roboti pro svého autora a české pivo, které si přejí odvézt na svou planetu. Pražané jsou zneklidněni, avšak na konci hry si přejí odletět s roboty. Přijďte se na nás podívat – premiéra hry Roboti bude ve středu 16. března v 19 hodin v Českém domě.

Jarmila Kozáková

DĚTSKÝ KARNEVAL

„Pojďte všichní s námi, pánové i dámy, karneval začíná!“ – padesát pět záhřebských dětí České doplňovací školy a herny školky Cvrček pod vedením Martiny Marinkovićové Plechaté v roztancovaném masopustním průvodu otevřelo Dětský karneval 6. prosince. Malý sál Českého národního domů se ihned stal úlem plným dětí, smíchu a dobré zábavy. Všechny masky se, jako na módním pódiu, jednotlivě představily všem přítomným. Mezi padesáti přihlašenými maskami bylo gepardů a želv, kovbojů a Indiánů, žraloků a kraviček, Drakulů a jeptišek, lego kostek a hippiů, Japonek a Turkyň, pirátů a ninjů, berušek a Pipy punčochatých, Batmanů a Supermanů, Červených karkulek a knižních vil, ragbistů a fotbalistů, kouzelníků a čarodějnic, slavných osob a koster. Děti potom mezi sebou volily ty nejlepší masky. Po dobu sčítání hlasů, děti ze školy a školky předvedly pokračování nacvičeného kulturního programu s tancem a zpěvem. Na závěru mimořádné masopustní zábavy všechny maškary se rozehřály a zimu vyháněly společným tancem. Aby nabraly sílu Beseda jim darovala koblihy a šťávičky. Přitom se dobře pobavily a rozjařily vše přítomné, už jaksepatří ...

Krešimir Špralja

Činnost kulturního amaterismu České besedy Záhřeb finančně podporuje
Rada pro národnostní menšiny Republiky Chorvatsko

Spolkové zprávy vydává měsíčně Česká beseda Záhřeb,
10 000 Zagreb, Pavla Šubića 20, výlučně pro své členy,
jimž je zdarma zasílá. MB 03228533, OIB 13489869120,
IBAN: HR 792360000-1101556750.
Redakční rada: A.Štokićová, J.Bahník, J.Kozáková, Z.Táborská,
J.Kubíček, A.Tomek, L.Muťková, M.Koláčková
Fotografie: D.Dosegović, V.Šnoblová, I.Miler, T.Ilić, J.Hanušková.
Tisk: Correctus media, Ariša 1, Zagreb
Na tisk finančně přispívá Rada české národnostní menšiny města Záhřebu
a Představitel české menšiny Záhřebského županství