RSS
A-
A+
Print

Vítáme Vás

Spolkové Zprávy
Ročník 59 ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB
Šubićova 20, tel/fax: 385 1 46 55 306
leden – únor
2016
Březen

Když se březen vydaří,
je to krásné předjaří.
Když se projdeš trochu venku,
hned narazíš na sněženku.
Ptáci si už zpívají,
příchod jara vítají.
Už aby tu jaro bylo,
sluníčko nás potěšilo!

Dagmar Vysoká

DEN KOORDINACE RAD A PŘEDSTAVITELŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN MĚSTA ZÁHŘEBU, jinak stanoven na mezinárodní Den lidských práv 10. prosince, byl slavnostně připomenut 13. prosince 2015 v koncertním sále V. Lisinsky. Přítomné hosty, velvyslance a členy diplomatického sboru, představitele města Záhřebu a četné publikum, nejdříve pozdravil předseda Koordinace Dušan Mišković, a potom k nim promluvili předseda Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandar Tolnauer a záhřebský primátor Milan Bandić. Mezi vzácnými hosty byli i velvyslanec České republiky Martin Košatka,  poslanec pro českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Vladimír Bílek a slovenská konzulka Ivata Mesiariková. V kulturně umělecké části programu předsedové rad a představitelé národnostních menšin města Záhřebu recitovali básně jiné menšiny, a potom jejich tekst, se svým potpisem, v pěkně vytištené obálce, odevzdali diplomatickému představiteli země, z které báseň pochází. Předseda Rady české menšiny recitoval báseň Valentina Zeichena Italia, Italia soprattutto v italském jazyce, a představitel italské národnosti, v českém jazyce, předvedl báseň nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta Píseň o rodné zemi. Byl to hezký zážitek a ještě jeden důkaz, že multietičnost, multikulturálnost a multikonfesionálnost v Záhřebu existují nejenom na papíru, nýbrž v skutečném žvotě.

Jiří Bahník


PŘÁTELSKÉ POSEZENÍ S MILÝMI HOSTY

Jako i doposud, také během minulého roku, Česká beseda Záhřeb a Rada české menšiny města Záhřebu měly výbornou spolupráci  s vedením  a  celým úřadem Velvyslanectví České republiky v Záhřebu. Kromě podpory kulturně osvětové činnosti, záhřebští krajané se těšili na spolupráci ve vytváření předpokladů k zahájení spolupráce a přátelských vztahu mezi hlavními městy Záhřebem a Prahou. Cestou dobré splupráce byla v řijnu minulého roku v našem Českém národním domě, uskutečněna i schůze ministra zahraničních věcí České republiky Lubomíra Zaorálka s představiteli české menšiny Chorvatska a Záhřebu.
O tom, a jinych zajimavých záležitostech a plánech jsme si popovídali v  Českém národním domě 14. prosince 2015. Návštěvou nás potěšili velvyslanec Martin Košatka, zástupce velvyslance Miroslav Kolatek, vedoci obchodně-ekonomického úseku Bohuslav Zavadil a konzul Juraj Varga. Přátelského předvánočního posezeni zůčastnili se Alenka Štokićová, předsedkyně České besedy Záhřeb, Jiří Bahník, předseda a Jaromil Kubíček, mistopředseda Rady české menšiny města Záhřebu, Adolf Tomek, předseda rady čestných členů ČBZ, Jarmila Kozáková, předsedkyně besední osvětové rady, a Fraňo Vondráček, představitel české menšiny Záhřebského županství. Děkujeme za skvělou spolupráci a příjemné a věcné besedování.

Jiří Bahník


JÁ SNÍM O VÁNOCÍCH BÍLÝCH...

Plný sál diváků se přišel podívat na tradiční vánoční koncert v naší Besedě 16. prosince. Atmosféra v sále byla opravdu vánoční, a dík za to patří všem členům Besedy, středoškolákům, kteří vyrobili ozdoby a D.Macháčkovi, T. Rorbachovi, Z. Muťka a V. Bukačovi, kteří je pověsili.
S ohledem na to, že to byl koncert, večerem dominovaly vánoční písně, převážně v podání smíšeného pěveckého sboru Bohemia. Krásné příležitostné básně zarecitovali žáci České doplňovací školy ze sekce Záhřebské sluníčko. Ve vánoční náladě pokračoval taneční soubor Jetelíček. Zatančil tanec o bílé zimní idyle a vločkách, který znázornil vánoční radost.
Aby se ta zimní idyla stala skutečností si přála pěvecko-hudební skupina Lípa, která zazpívala všem dobře známou píseň Bílé Vánoce. Vánoce jsou doba, když sporák dělá plnou parou. Pečou se koláče, sušenky, vánočky a všelijaké dobroty. O tom, jak to na českém stole o Vánocích vypadá, pověděla pí. Jarmila Kozáková Marinkovićová, která tu sváteční vánoční tabuly přichystala, aby každý mohl ochutnat tu sladkou část Vánoc.
Věřím, že většina z nás ráda jí cukroví, a že jsme se mohli poznat v písni Cukrářská bosanova, která zazněla v podání Andreje Abramušiće, studenta bohemistiky na Filozofické fakultě. Za svůj výkon získal obrovský potlesk a jeho první vystoupení v Besedě bylo příjemným překvapením.
Jana Pejićová, Lea Anadolcová a Marina Koláčková Novoselová měly velice zajímavý bod o vánočních zvycích, které si, kdo chtěl, mohl vyzkoušet a dozvědět se něco o své budoucnosti.
Jaké by to Vánoce byly, kdyby Ježíšek nepřinesl dárky dobrým dětem. Avšak, tentokrát přišel nekonvenční Ježíšek a přinesl dárky Draženovi ve skeči Dražen a Ježíšek.
S písní koncert začal, s písní také ukončil a po programu se přítomní ještě pobavili a měli příležitost ochutnat vánoční cukroví a připít si na zdraví.

Vlatka Šnoblová


NA SILVESTRA V ZÁHŘEBSKÉM ČESKÉM DOMĚ

Čas letí a již jsme dva měsíce v novém roce. Už jsme 15 let prožili v 21. století. Kolik dnů uplynulo od Silvestra? Přes sedmdesát členů a hostů České besedy Záhřeb se zúčastnilo oslavy a vítání nového roku 2016. Doprovázela nás skvělá hudba pana Kukoviće. Pravým zážitkem byly pochoutky:  uzenářské výrobky, sele, záviny, telecí rizota a různé saláty. Také se nabízelo více druhů velmi chutných moučníků. Zbylo hodně jídla za přijatelnou cenu, takže jsme se navečeřeli až dvakrát. Po půlnoci byl nabídnut i guláš. Hezky jsme se pobavili a za to díky všem, kteří se na organizaci vítání Nového roku podíleli. Přejeme si zase na takový způsob oslavit Silvestra v naší Besedě.

Adolf Tomek


NA SV. MIKULÁŠE V TERSTU

Svatý Mikuláš je kromě jiného i ochráncem námořníků, proto turistická sekce České besedy Záhřeb zorganizovala v prosinci roku 2015 zájezd do jednoho z největších přístavů na Jadranu, do Terstu. Byla to jako oslava svátku sv. Mikuláše. Někteří byli po čtyřiceti letech zase na Ponte Rossu. Zámek Miramare vystavěl mladší bratr Františka Josefa, Maximilián, jako svou rezidenci, doufaje, že v něm bude žít se svou manželkou Charlottou. Je umístěn na skále nad mořem, obklopen nádhernými parky. Zámek je postaven podle předlohy vídeňského architekta Carla Junkera od roku 1856 do 1860 v tehdy populárním klasicistickém slohu. Dnes je Terst město s dvěma sty tisíci obyvatel, hlavně staršího životního věku a recesi je cítit takřka na každém kroku. Vedle přístavu se nachází ještě stále významné obchodní centrum. Podél Canalu Grande, kde byly někdy umístěny stánky tržnice Ponte Rosso, dnes vše zeje prázdnotou. Zažili jsme Terst na poněkud jiný způsob, kochali jsme se v krásách zámku Miramare a byli šťastni, že jsme strávili zajímavý a naplněný den, který nám zůstane v krásné památce.

Jarmila Hanušková


UŽ NIKDY NEBUDEME MLADŠÍ, NEŽ JSME V TUTO CHVÍLI

Být předsedkyní České besedy není lehké, a proto si vážím každé pomoci. Dovolte mi ale, abych se v tomto čísle ohlédla na naši mládež. Vždy mi poskytnou pomoc a do Besedy přinesou dech moderní doby a noviny. Jsem na ně velice hrdá, zvlášť po jejich vystoupení na maškarním bále, kde se předvedli s tancem "You'retheOneThatI Want" z amerického muzikálu Pomáda (Briljantin) a sklidili největší potlesk. Jak krásné bylo dívat se na jejich usměvavé tváře a vědět, že Beseda jednoho dne bude v dobrých rukou až ji tito mladí a talentovaní lidé po nás zdědí. Jsem ráda, že se můžu na ně spolehnout, že je vždy napadne něco nového a zajímavého, abychom se v Besedě pořád bavili. Tu stejnou partu mladých lidí jsme měli příležitost vídat i při pořádání besedních akcí a zábav, když pilně obsluhovali u pohoštění a potom umyli nádobí. Proto díky mladí – Mateja Adžijevićová, Jana Pejićová, Ivona, Petra a Marina Štokićovy, Morena Ulrichová, Vjekoslav Bukač, Tomislav Rorbach a Anton Karamatić, že jste nás tak pobavili a pokračujte tak i dál.
S přípravou programu se také můžu spolehnout na ještě jednu dívku. Pokaždé, když zajdu do úřadu se Vlatka Šnoblová do mě pustí s nějakým nápadem: "Mohly bychom udělat tohle a mohly bychom to udělat takhle". S Miroslavem Horynou, Draženem Macháčkem a Vjekoslavem Bukačem nacvičila Pata a Mata. Jsem ráda, že ji tu máme a doufám, že takové nápady bude mít i nadále.
Nemyslete si, že jsem zapomněla na Vás ostatní, milí členové Besedy, můj velký dík patří i Vám, ale copak není krásné přijít do Besedy a dívat se, jak to mládí na jevišti kvete…

Alenka Štokićová


MAŠKARNÍ BÁL A VEPŘOVÉ HODY

V sobotu 30. ledna se v Českém domě konaly dokonce dvě tradiční akce – maškarní bál a vepřové hody. Jelikož bylo letos maškarní úterý poměrně brzo a vepřové hody se u nás tradičně konají koncem ledna, vedoucí Besedy, nechtějíce vynechat ani jednu, rozhodli se tyto události spojit  v jednu akci.
Přesně v osm hodin začala vyhrávat kapela Amadeus a za chvilku byl taneční prostor vyplněný. Předsedkyně Alenka Štokićová přivítala všechny přítomné a poté pódium přenechala Patovi a Matovi, známým postavám animovaného seriálu A je to!, kteří se snažili chytit prase k večeři. Přesto, že se jim to nepodařilo napoprvé, nakonec prase chytili a tak večeře mohla začít.
Hosté si pochutnali u pravé zabíjačkové večeře, o kterou se postarala besední zábavní sekce a obsluhovali mladší tanečníci Jetelíčku.
Po večeři klíče Českého domu převzaly masky a tak začal maškarní bál. Letos bylo vidět jak nové masky, které se u nás objevily poprvé, tak i masky, které se k nám vrací každý rok. Večer zpestřily taneční body, které připravili mladší a starší tanečníci Jetelíčku a tanečníci Polky. Mladší tanečníci Jetelíčku nadchli publikum tancem inspirovaným filmem Pomáda (Briljantin), starší tanečníci ukázali, jak by vypadaly naše tance, kdyby je zatancovali příslušníci romské menšiny a Polka zase ukázala, jak se tančí charleston.
Po půlnoci byly odměněny nejlepší masky dle výběru navštěvníků a zábava trvala dlouho do noci.
I když nám to připadá neobvyklé, že se tyto dvě akce konaly dohromady, dle masopustních zvyků a tradic, jak jde vyčíst z českých internetovych stránek, to vůbec není nespojitelné. Masopust totiž zachycuje období od Tří králů až do Popeleční (škaredé) středy, kdy nastává půst. Protože si o masopustu každý chtěl užít jídla, pití a zábavy, nepřekvapuje, že se v tu dobu nejčastěji konaly zabíjačky. Přispívalo k tomu i zimní počasí, které je pro tu příležitost ideální.

Jana Pejićová


STAČILA JENOM JEDNA SMS ZPRÁVA

Po úspěšném vystoupení na vánočním besedním koncertě si členové sboru Bohemia určili čtyřtýdenní volno. Pro členy, kteří si zvykli vídat se pravidelně jednou týdně, se to zdálo příliš dlouho. Nenadálá sms zpráva ʺPoštovani članovi nadaleko poznatog zbora Bohemia! Sve najbolje, puno zdravlja, sreće i pjevačog elana Vam u Novoj 2016. godini želim! S obzirom da nam je ova pauza od proba predugačka, pozivam Vas na kavicu uz ugodno druženje u srijedu 6. 1. 2016. u 15h u Tkalčićevu, u pub Oliver Twist. Čekaju Vas Marta i Alenka ;)ʺ  postačila, aby se v příjemné společnosti sešli přátelé a zkrátili si dlouhé prázdniny. Kávička se popíjela přes dvě hodiny a hodně jsme si toho měli povědět. Že si členové sboru mají k sobě blízko, posvědčila i návštěva bývalého sbormistra Domagoje Mariće, která se uskutečnila hned po první zkoušce v tomto roce.

Alenka Štokićová


ZA PANEM VONČINOU

Záhřebská Česká beseda během svého trvání v Domě v Šubićově ulici vstřícně vítala a podporovala četné intelektuály, kteří její postavení co by chrámu české kultury v Chorvatsku umocňovali. Jedním z nich byl i Nikola Vončina, Šibenčan (1934, zesnul 2. ledna t.r. v Záhřebu), ředitel a redaktor záhřebské Radio-televize, sídlící v našem Domě od roku 1944. Tento všestranný režisér, dramaturg, spisovatel a konečně i akademik, největší znalec dějin rozhlasu a televize, autor dokumentů o rozvoji zmíněných médií (posloužily autorům monografie Český národní dům v Záhřebu J. Bahníkovi a M. Lipovacovi r. 2012),  byl v dobrém styku i s bývalým předsedou spolku Z. Procházkou. Jemu roku 1994 k 120. výročí spolku předal v prostorech Radia v Štrossmajerově průchodu práci Radio Záhřeb v Šubićově 20, přičemž vřele hovořil o české kultuře a své spolupráci s tamními umělci. Cituji: „Konalo se mnoho společných pořadů a koncertů. Populární spolupráce byla vysoce oceněna v evropských radiofonických kruzích i výměna hostování radio- redaktorů.“
Vončina ukončil i Akademii dramatických umění v Záhřebu a velmi spolupracoval se Zvonimirem Bajsićem, který v Praze studoval v letech 1946 až 1948.
Vím, že majestátně změly skladby Smetany, Dvořáka a Suka v dřívějším besedním koncertním studiu v čtyřicátých letech minulého století, díky přímému přenosu z pražského studia. V dějinách radia a televize v Chorvatsku o tom právě psal Nikola Vončina. S povděkem dnes na něj vzpomínáme.

Zdenka Táborská


KŘEST KNIHY „PRAVO NACIONALNIH MANJINA U REPUBLICI HRVATSKOJ“ 

Ve středu 3. února byla v Chorvatské akademii věd a umění (Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti-HAZU) v Záhřebu, veřejnosti představena kniha dr. sc. Mate Arloviće, soudce Ústavního soudu RCH, ve vydání záhřebského Novog informatora. Kniha nastala jako jeho doktorská disertace a jak v předmluvě uvádí sám autor, je napsaná s cílem, aby dala příspěvek chorvatskoprávnímu pochopení a určení pojmu národnostních menšin a jejich práv. Zaměřena je k čtenářům a odborníkům, kteří se zabývají otázkami lidských práv, a zvlášť těm, kteří se v tom kontextu nejvíce zabývají otázkou národnostních menšin a jejich príslušníků. O knize promluvili předseda a místopředseda HAZU akademik Zvonko Kusić, a akademik Jakša Barbić, recenzenti prof. dr. sc. Arsen Bačić a prof. dr. sc. Zvonimir Lauc, dr. sc. Ante Žužul a sám autor. Přítomní byli také předsedkyně Ústavního soudu prof. dr. sc. Jasna Omejec a soudci Ústavního soudu, místopředseda Chorvatského sněmu prof.dr.sc. Robert Podolnjak, a také představitelé institucí národnostních menšin. Mezi nimi i předseda Rady české menšiny města Záhřebu Jiří Bahník. Je zajímavou symbolikou, že se křest konal v paláci HAZU, který byl roku 1861 vlastně založen právě proto, aby chránil národnostní menšiny v tehdejší Rakousko-uherské říši. Pro nás je také příznačné, že se z obrazů, které visí na stěnách síně HAZU, na křest této knihy „dívali“ dva významní záhřebští Češi, Gustav Janeček, od roku 1921 až po rok 1924 předseda tehdejší Jugoslávské akademie věd a umění (JAZU) a její člen Albert Bazala, oba profesoři na tehdejší Záhřebské univerzitě.  

Jiří Bahník


ZÁHŘEB SI KONEČNĚ VZPOMENUL NA JOSIPA SALAČE

Chorvatsko česká společnost a Česká beseda Záhřeb si 27. ledna připamatovaly 40. výročí umrtí pomocného záhřebského biskupa Josipa Salače (1908 – 1975). Bylo to první shromáždění vůbec věnované Salačovi v Záhřebu, městě, kde tento daruvarský Čech strávil převážnou část života. O jeho životě mluvil předseda CHČS Marijan Lipovac, jenž r.2009 spolu s Věnceslavem Heroutem vydal Salačův životopis. Zdůraznil, že Salač ze všech příslušníků české menšiny v Chorvatsku získal nejvyšší postavení v církevní hierarchii a patřil k sporadickým chorvatským biskupům v 20.st., jenž nebyl chorvatské národní příslušnosti. Lipovac uváděl Salačovy zásluhy o zachování národnostní a náboženské identity Čechů v Chorvatsku, jelikož jako mladý farář v rodném Daruvaru začal r.1934 kázat v českém jazyce a vybojoval si užívání české řeči a písní při bohoslužbách.
„Jako jeden z mála intelektuálů z řad české menšiny,narozených v Chorvatsku, šířil mezi svými soukmenovci vědomí o tom, že Češi v Chorvatsku nejsou hosté, ale Chorvatsko je jejich jediným domovem a proto mají co nejvíce spolupracovat s Chorvaty a účastnit se chorvatského veřejného života, mají totiž být chorvatšti Češi. Těmito svými stavy předcházel svou dobu.“ řekl Lipovac
Předsedkyně ČBZ Alenka Štokićová řekla, že Salač je výjimečná osobnost české menšiny v Záhřebu a Chorvatsku, o které samí Češi nedostatečně vědí. Jiří Bahním, předseda Rady čes.menšiny města Záhřebu a místopředseda Svazu Čechů zdůraznil, že Salač i dnes chorvatským Čechům může být vzorem o tom jak se mají stavět k svým mateřským jazykům, českému a chorvatskému i hlídat svou identitu. O toto výročí projevili zájem i ctihodný Marko Kovač, moderátor Arcibiskupského duchovního stolu, Juraj Varga český konzul v Záhřebu a  mons. Lovro Cindori.

Marijan Lipovac


Křest knihy Slavici Šarovićové NÁRODNOSTNÍ MENŠINY ZÁHŘEBSKÉHO ŽUPANSTVÍ

Ve velkém sále domu České besedy Záhřeb byla představena kniha Slavici Šarovićové, novinářky Radio Martinu o menšinách v Záhřebském županství. Kromě autorky o knize mluvil František Vondráček, představitel české menšiny v Záhřebském županství. Během programu členové záhřebské Besedy a predstavitelé několika menšin města Záhřebu byli informováni o zajímavostech a aktivitách přislušníků devíti národnostních menšin v županstvi.

František Vondráček


KANTILÉNA V ZÁHŘEBU

V úterý 9. února se v organizaci českého Velvyslanectví v Záhřebu a pod záštitou primátora města Záhřebu konal slavnostní koncert českého sboru Kantiléna. Do sálu Chorvatského hudebního ústavu si Záhřebští, dle slov JE Martina Košatky, velvyslance ČR v Záhřebu, přišli na opravdovou hudební pochoutku v podání dětí a mládeže působících při Filharmonii Brno. Nadále sdělil, že je koncert organizován u příležitosti 25. výročí založení Vyšehradské skupiny, která zahrnuje čtyři evropské země, Česko,  Maďarsko, Polsko, a Slovensko. Tyto země výborně spolupracují  a po pětadvaceti letech představují značnou politickou a hospodářskou sílu Evropy. Jejich působení se nevztahuje jenom na politiku,  ale i k ostatním oblastem života, využívající při tom mezinárodní vyšehradský fond. Stejně tak fandí a podporují posílení vazeb Chorvatska se střední Evropou. Následně představil hrdinku večera, sbor Kantilénu, laureáta mnoha mezinárodních soutěží. Spolupracuje s předními umělci a soudobými skladateli. Za dobu své existence Kantiléna účinkovala na více než 1 500 koncertech, v sedmnácti evropských zemích, v USA, Kanadě, Japonsku a Rusku. V kategorii Duchovní hudby, sbor  vyzpíval absolutní vítězství. Pro Záhřebany připravili dvě skladby od A. Dvořáka, šest národních písní, Špalíček Bohuslava Martinů a  od P. Janovského neuvěřitelné zpracování písně Čerešničky. Vrholem koncertu bylo vystoupení s Chorvatským komorním orchestrem, sopranistkou Markétou Böhmovou a altistkou Janou Plachetkovou. V první části, sbor na klavíru doprovázel Jakub Janšta a po celou dobu sborem velmi úspěšně dirigoval Jakub Klecker. Záhřebské publikum bouřlivým a dlouhým potleskem ocenilo koncert, ze kterého si odneslo krásný zážitek.

Alenka Štokićová


OZVĚNY DIVADELNÍHO FESTIVALU ČESKÉ BESEDY ZÁHŘEB

Fotografie, které čtenářům ještě dlužíme z posledního dne besedního divadelního festivalu 9. prosince, když jsme zahráli dvě divadelní hry: Záhřebskou Prodanou nevěstu a Roboty.

Roboti Marie Kestřánkové Záhřebská Prodaná nevěsta Karla Sabiny

S divadelní hrou Roboti odjíždí 19. března besední divadelní skupina J.V.Frič na krajanskou Divadelní přehlídku do Lipovce. Hra uvádí přílet kosmické lodi s mimozemšťany – roboty z planety Čapek na Zem, konkretně do Prahy, kde žil jejich autor, český spisovatel Karel Čapek, též autor románu R.U.R., v němž se objevuje planetární slovo robot. V představení přicházejí roboti pro svého autora a české pivo, které si přejí odvézt na svou planetu. Pražané jsou zneklidněni, avšak na konci hry si přejí odletět s roboty. Přijďte se na nás podívat – premiéra hry Roboti bude ve středu 16. března v 19 hodin v Českém domě.

Jarmila Kozáková


DĚTSKÝ KARNEVAL

„Pojďte všichní s námi, pánové i dámy, karneval začíná!“ – padesát pět záhřebských dětí České doplňovací školy a herny školky Cvrček pod vedením Martiny Marinkovićové Plechaté v roztancovaném masopustním průvodu otevřelo Dětský karneval 6. prosince. Malý sál Českého národního domů se ihned stal úlem plným dětí, smíchu a dobré zábavy. Všechny masky se, jako na módním pódiu, jednotlivě představily všem přítomným. Mezi padesáti přihlašenými maskami bylo gepardů a želv, kovbojů a Indiánů, žraloků a kraviček, Drakulů a jeptišek, lego kostek a hippiů, Japonek a Turkyň, pirátů a ninjů, berušek a Pipy punčochatých, Batmanů a Supermanů, Červených karkulek a knižních vil, ragbistů a fotbalistů, kouzelníků a čarodějnic, slavných osob a koster. Děti potom mezi sebou volily ty nejlepší masky. Po dobu sčítání hlasů, děti ze školy a školky předvedly pokračování nacvičeného kulturního programu s tancem a zpěvem. Na závěru mimořádné masopustní zábavy všechny maškary se rozehřály a zimu vyháněly společným tancem. Aby nabraly sílu Beseda jim darovala koblihy a šťávičky. Přitom se dobře pobavily a rozjařily vše přítomné, už jaksepatří ...

Krešimir Špralja



Činnost kulturního amaterismu České besedy Záhřeb finančně podporuje
Rada pro národnostní menšiny Republiky Chorvatsko


Spolkové zprávy vydává měsíčně Česká beseda Záhřeb,
10 000 Zagreb, Pavla Šubića 20, výlučně pro své členy,
jimž je zdarma zasílá. MB 03228533, OIB 13489869120,
IBAN: HR 792360000-1101556750.
Redakční rada: A.Štokićová, J.Bahník, J.Kozáková, Z.Táborská,
J.Kubíček, A.Tomek, L.Muťková, M.Koláčková
Fotografie: D.Dosegović, V.Šnoblová, I.Miler, T.Ilić, J.Hanušková.
Tisk: Correctus media, Ariša 1, Zagreb
Na tisk finančně přispívá Rada české národnostní menšiny města Záhřebu
a Představitel české menšiny Záhřebského županství

Spolkové Zprávy
Ročník 58 ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB
Šubićova 20, tel/fax: 385 1 46 55 306
listopad - prosinec
2015

Vážení a milí beseďáci,

rok uběhl jako voda a už jsme opět v adventním období. V soudobém způsobu života nás z toho pomalu bere stres, abychom všechno stihli nakoupit a připravit… Přesto, se pokusme společně trochu pozastavit nad zhodnocením právě uplynulého roku, jelikož záhřebská Česká beseda se zajisté má za čím pootočit. Každého měsíce se řádně scházel správní výbor, kulturní a hospodářská rada. Spolu jsme se domlouvali a projednávali záležitosti, které se před námi neustále vynořovaly jak na poli kulturně-osvětovém, tak i na hospodářském. Věřte, spolu jsme to snadněji zvládli. Pyšně jsme připomenuli 140 let besední divadelní činnosti, zúčastnili jsme se všech krajanských manifestací pořádaných Svazem Čechů v Chorvatsku, v červenci jsme se zúčastnili společného připamatovaní 90. výročí konání prvních Dožínek v Chorvatsku. Na podzim jsme s Radou české menšiny města Záhřebu byli na edukačním zájezdu v České republice, abychom lépe poznali naši pravlast, krásně se pobavili a přitom se i lépe poznali. Na posledním správním výboru v tomto roce jsme dle nových zákonních požadavků, schválili programový a finanční plán na rok 2016. Ráda bych poděkovala celému našemu týmu za výborně odvedenou práci. Největší dík patří všem Vám, milí naši beseďáci  a našim přátelům, kteří jste nás v té práci podporovali.  
        Milí přátelé, přejeme Vám všem, aby nastupující rok 2016 byl pro Vás rokem pevného zdraví, ničím nekaleného štěstí, zasloužených úspěchů a krásných lidských vztahů.            

Alenka Štokićová

(Betlém – Mikoláš Aleš)


Všem členům České besedy Záhřeb,

Všem přátelům Čechů a české kultury

upřímně přejeme požehnané a veselé Vánoce

a šťastný Nový rok 2016


Návštěva ministra zahraničních věcí České republiky

           Ministr zahraničních věcí České republiky pan Lubomír Zaorálek v rámci své pracovní návštěvy Chorvatska 16. října jednal s ministryní zahraničních věcí paní Vesnou Pusićovou a zahájil podnikatelské fórum v Chorvatské hospodářské komoře, kterého se zúčastnili představitelé více chorvatských firem.
Závěrečný bod ministrovy návštěvy chorvatského hlavního města byla návštěva České besedy Záhřeb, nejstaršího spolku české národnostní menšiny v Chorvatsku, kde se setkal s představiteli české menšiny v Chorvatsku a města Záhřebu. Vladimír Bílek, poslanec pro českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu, Libuše Straníková, předsedkyně Svazu Čechů v RCH a Alenka Štokićová, předsedkyně České besedy Záhřeb seznámili ministra s bohatou kulturní a osvětovou činností české menšiny, která působí díky podpoře a porozumění obou států, chorvatského a  českého.
         Předseda Rady české národnostní menšiny města Záhřebu Jiří Bahník, informoval ministra o počtu a participaci příslušníků české národnostní menšiny v jednotce lokální samosprávy, přičemž je město Záhřeb kladným příkladem multikulturálního životního prostředí. Pro zlepšení i doposud dobrých vztahů dvou zemí navrhl, aby Ministerstvo zahraničních věcí  probralo možnost založení Českého centra v Záhřebu. Tímto by se otevřela možnost širší a přímější spolupráce na kulturním, ale i hospodářském a turistickém poli. Bylo by to zajímavé i pro českou i pro chorvatskou stranu, jelikož Česká centra jsou agentury Ministerstva zahraničních věcí, působící v zahraničí.

Alenka Štokićová


Poznávací zájezd do České republiky

V rámci splnění svého programového plánu práce na r. 2015 Rada české menšiny města Záhřebu zorganizovala poznávací zájezd do České republiky na jižní Moravu. Zájezdu, který se konal od 8. – 11. října 2015, se zúčastnila čtyřicítka členů Rady a České besedy Záhřeb. Cílem bylo navštívit Brno, Olomouc, Mikulov, Jevišovku, Moravský kras, Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích a zámky Slavkov a Lednice. Představitele Rady a Besedy, vedené jejich předsedy Jiřím Bahníkem a Alenkou Štokićovou, přijal 9. října ve svém úřadě v Brně hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Seznámili jsme ho s naší činností a domluvili se na budoucí spolupráci. Závěr zájezdu 11. října patřil návštěvě jihomoravské obce Jevišovka, kde se upravuje Chorvatský dům. Srdečně nás tam přivítaly starostka obce Božena Bošiaková a místopředsedkyně Sdružení občanů chorvatské národnosti v Česku Lenka Kopřivová, která nás v místním kostele svaté Kunhuty informovala o tom, jak se Chorvaté v 16. století do těchto krajů přistěhovali. Zhlédli jsme i zajímavou výstavu o běžném životě tehdejší doby, zobrazenou malířem Othmarem Růžičkou. Paní Bošiaková nás seznámila s dějinami a soudobou situací v obci Jevišovka. Spolu jsme navštívili i pomník, připomínající přistěhování chorvatských rodin do tohoto kraje. Jsme vděční, že se nám v Brně a Jevišovce dostalo tak hezkého uvítání a těšíme se na další spolupráci.

Alenka Štokićová a Jiří Bahník


FUEN – seminář slovanských národnostních menšin

          Rada české národnostní menšiny města Záhřebu a Česká beseda Záhřeb 17. října 2015 hostily účastníky 18. semináře slovanských národnostních menšin, jenž se v Chorvatsku (Daruvar, Záhřeb) uskutečnil v organizaci Federální unie evropských národnostních menšin (FUEN). Do FUEN jsou začleněné 84 organizace národnostních menšin z 32 evropských zemí. Českou národnostní menšinu Chorvatska ve zmíněné organizaci zastupuje Koordinace rad a představitelů české národnostní menšiny v RCH. FUEN se skládá ze tří pracovních skupin. V jedné jsou germánské menšiny, v druhé slovanské a v třetí ty ostatní. Cílem pracovní skupiny slovanských menšin je rozvoj spolupráce mezi jednotlivými menšinami a výměna zkušeností, vztahujících se na organizování menšin a jejich zapojování do společenského a politického života.
        V Záhřebu se pracovní části semináře zúčastnili pomocnice vedoucího Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin Bahrija Sejfićová a předseda Rady české národnostní menšiny města Záhřebu Jiří Bahník.
        Účastníky semináře městem provedla naše zkušená turistická průvodkyně  Jarmila Hanušková.

Alenka Štokićová a Jiří Bahník


Den Rady české menšiny Města Záhřebu

            Rada české menšiny města Záhřebu si za „svůj den“ zvolila den v měsící listopadu, čímž si uchovává vzpomínku na 14. listopad r. 1874, kdy založením České besedy Záhřeb začalo organizované působení Čechů v tomto městě i v Chorvatsku. Letošní slavnost se konala 24. listopadu ve velkém sále Českého národního domu v Záhřebu za přítomnosti významných hostů: Aleksandra Tolnauera, předsedy Rady pro národnostní menšiny města Záhřebu, Elizabety Knorrové, vyslankyně primátora města Záhřebu Milana Bandiće, Davora Bernardiće, místopředsedy městského shromáždění města Záhřebu, Miroslava Kolatka, zástupce velvyslance ČR v Záhřebu,  Zoltana Balaže-Piriho, předsedy Koordinace rad a představitelů národnostních menšin města Záhřebu, Marijana Lipovace, předsedy Chorvatsko-české společnosti, Alenky Štokićové, předsedkyně České besedy Záhřeb a Adolfa Tomka a Jaromila Kubíčka, dosavadních předsedů Rady. Po příležitostních projevech předsedy Rady Jiřího Bahníka a hostů, předvedli členové České besedy Záhřeb na jevišti, jako blahopřání, příležitostný kulturní program, který moderovaly Jana Pejićová a Vlatka Šnoblová. V programu vystoupil smíšený pěvecký sbor Bohemia, také folklorní skupiny Jetelíček a Záhřebské sluníčko, hudební skupina Lípa a taneční skupina Polka. Zvláštním hostem byl dechový orchestr ZET - Záhřebské elektrické tramvaje.
          Do dlouhé tradice organizovaného působení záhřebských Čechů zasáhla i Rada české menšiny města Záhřebu, kdy před dvanácti lety svým založením vnesla novou kladnou kvalitu do života a působení záhřebských Čechů v tomto městě. Po dobu dvanáctiletého působení uskutečnila Rada ve spolupráci s Českou besedou Záhřeb celou řadu úspěšných projektů jak v oblasti kultury a vzdělávání, tak i v oblasti publikování a tomu podobně. Vše uvedené bylo uskutečněno za velmi kladné spolupráce s příslušnými chorvatskými a českými orgány i institucemi jako je Město Záhřeb, Svaz Čechů v Republice Chorvatsko, ale i s poslanci pro českou a slovenskou menšinu v Chorvatském parlamentu, Koordinací, radami a představiteli ostatních národnostních menšin, s Chorvatsko-českou společností a jiným institucemi. Všem upřímně děkujeme a podotýkáme, že si takovou spolupráci přejeme i v budoucích projektech.
           Uskutečněním našich programů a projektů se snažíme oplatit veškerou důvěru, podporu a přátelství, kterou do nás vkládali záhřebští obyvatelé a zejména nám záleží na tom, abychom svým působením přispěli k multikulturalitě našeho Záhřebu, který se touto svou snahou již dostal do povědomí jak Evropy, tak světa.

Alenka Štokićová a Jiří Bahník


Vzpomínkový večer – kulatá výročí Rafaela Pávíčka (1855 - 1945)

Nadace Rafaela Pávíčka ve spolupráci se záhřebskou Besedou 11. listopadu uspořádala v sálu Českého národního domu afirmativní večer vzpomínek na tohoto dobrodince a mecenáše. Dvě letošní kulatá výročí Rafaela Pávíčka, naplňuje se devadesát let od jeho narození a sedmdesát od úmrtí, je vedla k vyvolávání vzpomínek. Přítomní si tak obnovili paměť vzpomínkami na jeho život a dílo. Český přistěhovalec, podnikatel na Daruvarsku, hodinář a mlynář, zakladatel České besedy Daruvar, zakladatel knihovny a čítárny města Daruvaru (1907), spoluzakladatel Československé banky (1921), člověk znalý světa, společenských a hospodářských poměrů, vzdělaný, zakladatel jedinečné krajanské peněžní Nadace. Úctyhodná fakta, trvale vzbuzující obdiv k této osobnosti univerzálních hodnot. Rafael Pávíček byl samá práce, uvědomělý vlastenec, dobrý hospodář a člověk dalekosáhlých plánů a obzorů. Svůj majetek věnoval roku 1945 závětí českým krajanům jako materiální podporu jejich osvětových, sociálních a kulturních snah v Chorvatsku. Nadace prošla turbulentním obdobím nacionalizace po druhé světové válce. Nesprávnou interpretaci zákona totiž způsobila převedení soukromého majetku Nadace v společenské. V Chorvatské republice došlo k administrativním změnám, a od roku 2008, díky donaci Chorvatské vlády za pomocí poslankyně Zdenky Čuchnilové, byla Nadaci vrácena malá část majetku, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Z tohoto příjemného večera, na kterém zavzpomínali Zdenko Zubak, Zdenko Šmejkal, Zdenka Táborská, Eduard Vostřel, Kristina Kvapilová a Jarmila Kozáková, jsme se rozcházeli s myšlenkou o současném významu Nadace. Potvrzuje se, že Pávíček zanechal všechen svůj majetek pro užitečné účely českému národu, který s ním nakládá podle svého vzdělání a schopností a podle ustanovení ze závěti.

Zdenka Táborská


Bohemia hostovala v Rijece a Jazveniku

         Smíšený pěvecký sbor Bohemia začal pilně pracovat ihned po prázdninách. Čekalo ho seznámení s novou mladou dirigentkou Martou Bergovecovou. Díky své bezprostřednosti  velice se snadno zapojila a vbrzku splynula se sborem. První společné vystoupení byla účast na 14. krajanských  Zpĕvánkách v Rijece, které se konaly 4. října.
        O to, aby se na Zpĕvánkách nejen zpívalo, ale také kamarádilo či besedovalo, postarala se předsedkyně ČB Rijeka Fanynka Husáková, která vyzvala účinkující, aby se  po programu  a občerstvení zdrželi alespoň do půlnoci. Její přání se splnilo, protože se právě do půlnoci čekalo na opravu autobusu, kterým do Rijeky přijela záhřebská Beseda spolu s Besedou Záhřebského županství z Dubravy. Překvapením byla účast nĕkolika vynikajících hudebníků z Dechové kapely záhřebského dopravního podniku ZET, které si Bohemia pozvala, aby spolu předvedli píseň Vyhrávala kapela. Písněmi, lidovou  Ej, od Buchlova a hymnou Bohemia, jak sbormistrová sama řekla, sbor Bohemia důstojně prezentoval záhřebskou Besedu.
           Druhé hostování  Bohemie se uskutečnilo 14. listopadu na pozvání  České besedy Jazvenik. Byl to spíše přátelský,  sousedský večírek, na který byla pozvaná také Česká beseda z Holubňáku. Po krátkém programu a bohatém pohoštění se střídala jedna píseň za druhou a nejlépe ladily ty při harmonice.

Miluška Křivohlávková


Česká beseda Záhřeb na nevšedním kongresu

        14. října se v Tuhelji konal  IV. Interslast, internacionální kongres cukrářů, na kterém se představilo asi 200 účastníků z 10 států. Českou cukrářskou tvořivost reprezentovala Česká beseda Záhřeb. Předsedkyně Alenka Štokićová seznámila přítomné s činností Rady české nár.menšiny města Záhřebu a České besedy Záhřeb. Krajanka Jarmila Kozáková za pomoci Lei Patíkové napekla české tradiční frgály a svatební koláčky a předvedla způsob přípravy, tvarování a pečení. Naši prezentaci si všichni všimli, byla vysoce oceněna, psali o ní i v médiích.
         V Etnografickém muzeu se do 10. ledna příštího roku můžeme podívat i na výstavu Vánoce národnostních menšin, kde se záhřebská Beseda také představila českou tradiční vánočkou.
         Krajanky, nezapomeňte přijít na předvánoční dílnu v úterý 15. prosince. Upečeme v besední kuchyni společně tradiční české vánoční pochoutky.

Jarmila Kozáková




Besední osvětová činnost květe, avšak výtečným žákům chybí odpovídající pomůcky

Předsedkyně osvětové rady Jarmila Kozáková svolala členy na schůzi 21. listopadu. Rozebíraly se zprávy o průběhu osvětové činnosti ČBZ ve školním roce 2015/2016, jichž je bezpočet a díky kterým si všechny besední věkové generace svědomitě věnují českému jazyku a kultuře, čímž si trvale udržují duch učitele národů J.A. Komenského. Učitel Krešimir Špralja informoval, že na výuku českého jazyka a kultury do základní školy dochází 44 žáků, učitelka Marina Koláčková Novoselová, že do střední školy dochází 15 žáků a Martina Marinkovićová Plechatá, že do školky-herny dochází 22 předškoláků. Tři skupiny kurzistů (32 osoby) navštěvuje hodiny češtiny, které ochotně vede učitelka Kozáková třikrát týdně. Beseda upravuje školní areál, abychom i zítra měli krajanskou budoucnost – děti, dědice české kultury a tradic.

Jarmila Kozáková


Návrat ke kořenům

Besední dopoledne nám zpestřila zajímavá dámská návštěva. „Jsem Všetečka,“ ihned se bez okolků česky vyznala Branka Marie Aloizie Kolarićová, profesorka v důchodu a výtvarnice, jež se dožila sedmdesáti pěti let. Děda Vojtěch se přistěhoval do Chorvatska, otec byl obchodníkem v Jasce a členem divadelní skupiny České besedy Záhřeb. Nesporný talent nověobjevené krajanky potvrdily její obrazy z lisovaných květů, které darovala Besedě.

Zdenka Táborská


Posezení u čaje – sekce Přítel

S prvním čajem o páté jsme začali přesně před deseti lety, 11. listopadu 2005, při čaji s rumem a bramborákem, všichni se výborně bavili. Podobně bylo na každém setkání až dodnes. Každé jaro a každou zimu, bez výjimky, ani jedno se nevynechalo. Tehdy jsem udělala první seznam našich členů nad sedmdesáti a bylo jich sto jedna. Dnes mám dvě stě osm jmen, ale žel, nejsou už všichni živí a je jich méně než před deseti lety. Stárneme. Před každým setkáním se snažím zatelefonovat jim a pozvat co větší počet mých důchodců a přemluvit je k příchodu. Mnozí se zdráhají a občas mi slíbí přijít jen kvůli mně. Co bylo doposud na programu? Vystupoval Jetelíček pod vedením Dražena Macháčka, málem řádně sledujeme nové tance Sluníčka pod vedením Martiny Marinkovićové Plechaté. Sluníčko vždy udělá radost všem babičkám a dědečkům. Karel Vrbka nám pouštěl hudbu a promítal filmy a Lípa nás tolikrát svedla k společnému zpívání, také k tanci. Naše původní Lípa nám vždy bude chybět, protože nám dělala největší radost. Na letošním podzimním posezení u čaje 18. října nám zatančili senioři Jetelíčku.

Lea Patíková


Kateřinská zábava

        V sobotu, 28. listopadu se v Českém národním domě konala tradiční Kateřinská zábava, která tentokrát byla bohatší o ještě jednu oslavu – Senioři Jetelíčku oslavili deset let svého působení.
        Zábavní večer zahájil program, který připravili tanečníci záhřebské Besedy a jako hosty si pozvali Manželské páry a dechovku z Končenic. Byli to hosté jako na míru ušití, jelikož se Katařinské zábavy konaly v Končenicích do poloviny 90-ých let a my jsme si ten zvyk od nich převzali. Jetelíček se představil dvěma tanci a mohli jsme si poslechnout stručný přehled o jejich činnosti a vystoupeních. Končenické manželské páry zatančily několik polkových tanců a věhlasná dechovka zahrála několik známých písní, při kterých si publikum zazpívalo. Na závěr hosté, jako dárek a překvapení, zatančili dvě legrační choreografie, zajímavý dámský černo-bílý tanec, který rozesmál diváky a vrcholem bylo povedené Labutí jezero, ve kterém zazářili končeničtí pánové. Po tradiční výměně dárků obě předsedkyně Alenka Vaněčková z Končenic a Alenka Štokićová ze Záhřebu se shodly, že návštěvy a kamarádství mezi dvěma Besedami budou trvat i dále.
         Po programu začala veselice, na které hrála známá daruvarská skupina Amadeus. Po večeři následovalo pobavení a jak to je podle tradice, do půlnoci byla dámská volenka. O půlnoci Jetelíček, tentokrát mladí, ukázali zvyk nošení Káči, a následovalo další překvapení pro oslavence v podobě čtyřlístkového dortu, na kterém si mimo tanečníků pochutnali všichni hosté. Velký zelený dort upekla krajanka Andreja Bukačová. Kateřinka se neobešla ani bez čokoládového tance. Nerušené pobavení při české a chorvatské písničce trvalo dlouho do noci.

Marina Koláčková Novoselová


V Besedě hřmělo

       V neděli 29. listopadu jsme se dočkali pravého zážitku. Více než hodinu a půl nám vyhrávala dechovka  ZET - Záhřebské elektrické tramvaje. Pod vedením dirigenta Hrvoje Pintariće dechovka oslavuje 88. výročí založení. Má kolem 40 hudebníků na různé nástroje a celý Český národní dům naprosto hřměl, až uši praskaly. Zahráli nám dvanáct (po ohromném potlesku až třináct) hlavně českých skladeb (deset ze třinácti) od nejznámějších českých skladatelů jako jsou Kmoch, Fučík, Vejvoda, Dvořák, Bláha a chorvatského Z. Špišiće, německého H. Lenera a americko-českou kombinaci Dvořák/Statford. Uslyšeli jsme ty nejkrásnější písně (Vyhrávala kapela, Jarabáček, Červená sukýnka, Andulko Šafařová, Škoda lásky).
        Plný, zaplněný sál posluchačů zdravili jménem orchestru Zdenko Šimić, pak ředitelka ZET Ljuba Žgelová a jménem České besedy Záhřeb předsedkyně Alenka Štokićová, která ve svém nadchnutém proslovu zvlášť podotkla 141. výročí ČBZ a vysvětlila práci 17 kulturních skupin, pracovních rad a spolupráci s orchestrem. Po koncertu následovalo pohoštění. Krátce – bylo to nádherné a doufáme, že taková spolupráce bude pokračovat.

Adolf Tomek


Ze Záhřebského županství

           Fráňa Vondráček, představitel české menšiny v Záhřebském županství pro členy České besedy Záhřebského županství zorganizoval zájezd do Osijeku. Zájezdu se zúčastnilo přes 40 členů.
           V Zelině se 28. listopadu oslavil Den České republiky, který také zorganizoval Fráňa Vondráček. Při tradičním českém pohoštění vystoupili členové županské Besedy. Slavnosti se zúčastnili velvyslanec České republiky Martin Košatka s manželkou, zástupce župana Záhřebského županství Rudolf Vujević, představitelé města Sveti Ivan Zelina, a Jiří Bahník předseda Rady české národnostní menšiny města Záhřebu.                                      
          Koordinace menšin Záhřebském županství oslavila 7. listopadu Den menšin. Vystoupili Černohorci, Makedonci, Maďaři a Česká beseda Záhřebského županství. Dražen Bošnjaković, předseda Shromáždění Županství a Rudolf Vujević, zástupce župana pozdravili všechny přítomné.

Fráňa Vondráček


Připomenuto 600 let od smrti Jana Husa 

V organizaci Reformované cirkve Záhřeb, Chorvatsko-české společnosti a České besedy Záhřeb, bylo 28. listopadu v  Reformované cirkve v Záhřebu připamatováno 600. výročí umrti Jana Husa. Šlo o jediné připomínáné tohoto významného jubilea v Chorvatsku. Po bohoslužbě, kterou vedl farář Branimir Bučanović, předseda Chorvatsko- české společnosti Marijan Lipovac přednášel o Husově životě a díle. Na vzpomínkovém večeru byli i farář Valdeské církve z Terstu Ruggero Marchetti, farář Evangelické církevní obce Záhřeb Moran Rajković, Jindra Malá iz českého velvyslanectví, vyslanec záhřebského primátora Milana Bandiće Željko Zaninović, předseda Chorvatského biblického spolku Dražen Brodarić a přítomní byli i příslušníci české menšiny, věřící Reformované církve a jiných křesťanských církví.

Marijan Lipovac


Další český román v Chorvatsku

Chorvatským čtenářům se odnedávna nabízí ještě jedno dílo významného českého autora, Jaroslava Putíka, Muž s břitvou. Křest překladu zmíněného románu se uskutečnil 10. listopadu v Českém národním domě pro milovníky literatury a české kultury. Představování románu se zúčastnily překladatelka Renata Kucharová, bývalá lektorka na Filozofické fakultě v Záhřebu, Katica Ivankovićová, profesorka literatury na FF, dcera zesnulého autora Martina Schepelern-Putíková, která se s námi rozdělila o vzpomínky na život s otcem a paní Nermina Huskovićová jménem nakladatele Hena-com. Svou přítomností přítomné poctil zástupce velvyslance ČR v Záhřebu Miroslav Kolatek. Představování románu moderovala Alenka Štokićová. Dle slov prof. Ivankovićové tohoto večera se přítomní zhostili opravdového literárního objevu, jelikož je to spisovatel různých žánrů, takřka neznámý širší veřejnosti, po léta skrytý za cizími jmény, ale přesto držitel dvou Cen Egona Hostovského. Autor se právě proslavil románem Muž s břitvou, který oficiálně vyšel až v roce 1990, kdy už Putíkovi bylo sedmašedesát let. Díky výborné překladatelce Renatě Kucharové tento román se objevil i v Chorvatsku. Je zajímavostí, že je tento román přeložen do více cizích jazyků, ale jenom do jednoho slovanského, a to právě do chorvatštiny. Úryvek z románu vášnivě přečetl mladý herec Marko Hergešić. Byl to krásný večer, na kterém jsme v publiku zhlédli i skupinu bohemistů.

Alenka Štokićová


Vzpomínka na Božidara Grubišiće a Miroslava Jílka

Chorvatsko – česká společnost si 3. října na památném večeru v Českém domě v Záhřebu vzpomenula na dva své vynikající zakládající členy, kteří mají letos kulatá výročí narození a umrtí, novináře Božidara Grubišiće (1925-2000) a sociologa Miroslava Jílka (1945-2005), kteří k založení a vážnosti sdružení přispěli podstatnou měrou. Večer moderovali předseda Marijan Lipovac a Vlatka Banková, jež o těchto osobnostech připravila i půlhodinový dokumentární film. Přítomní byli i členi Grubišićovy a Jílkovy rodiny a své vzpomínky na tyto přední osoby české menšiny v Záhřebu a Chorvatsku nabídli  předsedkyně České besedy Záhřeb Alenka Štokićová, místopředseda Svazu Čechů a předseda Rady české národnostní menšiny města Záhřebu Jiří Bahník, Zdenka Táborská a jiní. Jelikož CHČS v únoru 2017 oslaví své 25. výročí, do té doby na podobných večerech plánuje zavzpomínat na další významné zesnulé členy Společnosti.

Marijan Lipovac


Mikuláš v České besedě Záhřeb

         Náš, náš Mikuláš, nosí dárky hodným dětem znělo sálem v 1. patře Českého národního domu v Záhřebu, v sobotu 5. prosince, kde žáci České doplňovací školy a herny Cvrček, jakož i děti záhřebských krajanů, jich kolem stodeseti, přišli na Mikulášskou nadílku.
        Už od rána bylo rušno, konaly se poslední přípravy na pěkné přivítání Mikuláše. Odpoledne v 17 hodin prostor Kulturně-hospodářského centra Josef Václav Frič praskal ve švech, protože se rodiče, babičky, dědečkové, tety a strýčkové přišli podívat na své ratolesti účinkující v programu anebo jak zvládnou setkání s Mikulášem. Jelikož jsou to vesměs hodné děti, k ním čert nepřichází. V půlhodinovém programu, který připravili učitelé Martina Marinkovićová Plechatá a Krešimir Špralja vystoupili žáci prvního stupně s tancem Sněhuláci, několik žáků zarecitovalo básničky o Mikuláši. Roztomilé bylo vystoupení nejmladších s písničkou Já jsem muzikant. Děvčata z vyššího stupně nás seznámila se zvyky, vlastně jakou má podobu či jméno Mikuláš v evropských zemích. Poté vesele zatančila. Velké sympatie sklídila dvojice s akrobatickým rokenrollem. Program skončil velkým finálem, ve kterém si všichni od školky po osmáky zazpívali a zatančili na veselou písničku o Sněhulácích. Mikuláš nenechal, aby na něj dlouho čekali, a po několika verších o Mikuláši se objevil mezi námi. Že pozorně sledoval, jak se děti na něj těšily, potvrdil slovy, že sice nepřijel na sáních, jak zpívaly v písničce, ale že je s radostí zase s námi. Nejdříve rozdělil dárky dětem navštěvujícím školku a školu, aby je i tím způsobem odměnil za jejich pilnost a úsilí naučit se českému jazyku. Sálem bylo slyšet rozbalování balíčků, protože se všichni chtěli podívat, co jim to asi Mikuláš nadělil. Na závěr se společně, a kdo měl odvahu i samostatně, vyfotili s Mikulášem na památku. S úsměvem a radostí odešli domů, a věříme, že se i dále budou pilně učit, budou hodní a uvidíme se do roka.

Marina Koláčková Novoselová


Krajané, podejte návrhy na uznání z oblasti českého jazyka a kultury,
které se tradičně uděluje členům České besedy Záhřeb
Na návrh krajana Libora Buriana.
CENA JANA BURIANA
Za osobní úsilí za udržování češství a českého jazyka v Záhřebu.
Lhůta podání návrhů je 15. ledna 2016




„O veselé mašince“

"Ve stínu"

Divadelní dílny pro mladší „Všichni lidé jsou herci“

Divadelní dílna pro starší „Všichni lidé jsou herci“


Činnost kulturního amaterismu České besedy Záhřeb finančně podporuje
Rada pro národnostní menšiny Republiky Chorvatsko


Spolkové zprávy vydává měsíčně Česká beseda Záhřeb,
10 000 Zagreb, Pavla Šubića 20, výlučně pro své členy,
jimž je zdarma zasílá. MB 03228533, OIB 13489869120,
IBAN: HR 792360000-1101556750.
Redakční rada: A.Štokićová, J.Bahník, J.Kozáková, Z.Táborská,
J.Kubíček, A.Tomek, L.Muťková, M.Koláčková
Fotografie: J.Kozáková, V.Šnoblová, I.Miler, M.Plechatá, T.Ilić.
Tisk: Correctus media, Ariša 1, Zagreb
Na tisk finančně přispívá Rada české národnostní menšiny města Záhřebu
a Představitel české menšiny Záhřebského županství

© 2006 - 2016 Česká beseda Záhřeb | Impressum
valid xhtmlvalid css