červen 2013 - Archív Zprav

Ročník 56	ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB Šubićova 20, tel/fax: 385 1 46 55 306	červen 2013

Drazí krajané a lidé dobré vůle!

  Ráda využiju pozdrav, kterým ještě před osmdesáti lety náš krajan Tomášek zdravil krajany ve Spolkových zprávách. Pravděpodobně i on zažil chladné a deštivé počasí k Medardu, jako my. S deštníkem nebo bez něj činnost v minulém období neklesla, ba naopak, pořadů, schůzek a zábav bylo habaděj. V Besedě přejeme novotám, ale udržujeme i starodávné zvyklosti tradičních červnových svátků, k nímž Vás zavedeme. Vzpomeňte si na ně, až kolem Vás budou poletovat svatojánské mušky.Mějte se!

Vaše Jarmila

A nyní hned k věci...

Vernisáž výstavy fotografií Jana Saudka pod záštitou Velvyslanectví ČR. Za účasti Sáry Saudkové byla 16. května v galerii Glyptotéky Chorvatské akademie věd v Záhřebu slavnostně zahájena výstava fotografií J. Saudka "Ve víru vášně". Výstava pořádaná Velvyslanectvím České republiky v Záhřebu obsahuje 56 fotografií umístěných ve dvou sálech Glyptotéky, které představují průřez celoživotní tvorbou J. Saudka. Před více než třemi stovkami návštěvníků většinou ze záhřebské umělecké sféry vystoupila ředitelka Glyptotéky Ariana Kralj, Sára Saudková a kurátorka Źeljka Čorak a posléze již velvyslanec Martin Košatka výstavu otevřel. Velký zájem o fotografie Jana Saudka projevil i přítomný místopředseda chorvatského parlamentu Nenad Stazić. Výstava, na kterou vás srdečně zveme, bude otevřena do 9. června 2013.    

(foto Tony Hnojčík)

Vystoupení besední divadelní skupiny J.V.Frič na  53. festivalu divadelních amatérů RCH 18. května v Slavonském Brodě se zpěvohrou „Úspěch českého inženýra v Indii“ zaujalo pozitivní pozornost publika a poroty, která zhodnotila snahu a dovednost naší divadelní skupinky. Herečky byly spokojené a o tomto největším dosahu jsme spravili i Žižkovské divadlo v Praze, které nám také přálo, jelikož tuto svou hru uvádějí již přes 30 let. Děkujeme Vám všem za podporu.

M.M.Plechatá, „J.V.Frič“  

Turistická sekce ČBZ se 11. května vydala do Krapiny, jednoho z nejmodernějších muzeí na světě pod jeskyní Hušnjakovo. Tam se totiž nalézá nejznámější světové náleziště neandertálce, a v RCH chráněný první paleontologický památník přírody. Díky filmu a vyzuálním senzacím se beseďáci v nálezišti starém 130 tisíc let vrátili do doby, kdy žil homo sapiens neandertalis, domácími pojmenovaný „Dedek Kajbumščak“. Navštívili i hrad pevnost Velký Tabor, jehož středověký vzhled a pověst uhlídal Drak Taborgradský, profesor Josip Štimac. Plní dojmů a poznatků ze života dřívějších majitelů hradu a jeho dnešní turistické nabídky ocenili selskou turistiku (štrukle, zoo) a nádherný pohled na kopcovitou krajinu Chorvatského Záhoří.          

J.Hanušková

Krakonoš podruhé na Gorščici. Horolezecká sekce ČBZ Krakonoš pořádala 12. května výlet na Gorščicu pro členy Besedy. Do Gorščice jsme se dostali pěšky, lesní cestou po dvou hodinách lehké chůze.  Zábavy a smíchu nám nechybělo ani při cestě, ani po celou dobu pobytu na Gorščici. Beseda se postarala, abychom si pochutnali na jehněčí a vepřové pečení. Byla nás třicítka členů různého věku, i různých horolezeckých zkušeností, ale láska k přírodě a společnosti nás spojila. Nakonci jsme měli radost z Krakonošovy nálady, protože počasí vydrželo a sluníčko se nám několikrát usmálo. Za rok zase navštívíme Gorščicu – stane se to tradicí naší horolezecké sekce. Venkovská staročeská tradice žije i ve velkoměstě.

Záhřebští beseďáci si vybrali za staročeský zvyk  stavění májky sobotu, 18. května. Nebyla to jenom májová zábava, ale i kulturně-umělecký program na vysoké úrovni. Poděkovat na tom můžeme hostům, které jsme si pozvali. V Českém národním domě se sešli milí přátele z Českých besed Jazvenik a Mezurač a z Adamovce přijel kulturně-umělecký soubor Dragutin Domjanić. Večer začal symbolickým stavěním májky, jak už to dovolují podmínky v sále. Byl to úkol pro mladé síly folklorní skupiny Jetelíček: dívky ozdobily korunu a chlapci májku vztyčili. Nechyběla ani láhev kořálky. Bylo to vhodné zavedení do programu, který začal v jarním tónu smíšeného sboru České besedy Záhřeb Bohemia. Jazvenická Sedmikráska předvedla výborně nacvičené tance při hudebním doprovodu. Tuto taneční skupinu jednu dobu nacvičoval i vedoucí záhřebského Jetelíčku a pyšnil se úspěšným vystoupením tanečníků se současnými vedoucími této skupiny. Česká beseda Mezurač se pochlubila tancem Mezuračských čertů, kteří zazářili ve svých krojích při živém tanci, ale také skvělou dechovkou. Vystoupila i pěvecko-hudební skupina  České besedy Záhřeb Lípa, která zazpívala písně na oslavu jara. Program byl zpestřen chorvatským souborem z Adamovce. Vystoupila výborná tamburášská skupina, ve které hraje i sám předseda tohoto souboru. Slyšely se polky a písně ze Sesvetského Příhoří a sedm mladýh hudebníků ukázalo svou dovednost po ukončení oficiálního programu.Zahráli a na taneční pódium se ihned přihrnulo mládí, toužící po zábavě. Hosté a domáci se ještě dlouho bavili, protože muziky nechybělo. Hudebníci se střídali a majáles se v Šubićově ulici zase vydařil.

V Bjelovaru probíhaly Dny české kultury. Událost se konala v organizaci Svazu Čechů v Republice Chorvatsku a České obce Bjelovar. Bjelovarští si mohli užít kulturně-uměleckého programu, krásy českých krojů a typických českých výzdob v průvodě městem. Mohli ochutnat české specialitety, a podívat se na ruční práce pilných českých rukou. Českou besedu Záhřeb si pozvali na svůj slavnostní koncert, který byl v sobotu 1. června v Domě kultury v Bjelovaru. FS Jetelíček zatančil Besedu, Mazuru a Zlaté časy, a pak jsme se dlouho bavili s domácími a hosty z Đurđevce a České besedy Záhřebského županství při muzice kapely Staří přátelé.              

Lydie Muťková

Žáci České doplňovací školy ČBZ se svou učitelkou Majou Burgerovou se i letos 17. května zúčastnili 6. tradičního setkání žáků ve slovinských Brežicích s žáky ze Slovinska, České republiky i s záhřebské ZŠ Ivana Cankare. Do Brežic žáci jeli potřetí a znovu se úspěšně představili krátkým kulturním programem, který s žáky nacvičila učitelka Martina Marinkovićová Plechatá. Jako opravdový smíšený sbor zazpívali a capella české lidové dětské písničky Já mám koně, Travička zelená a Červený šatečku. Jejich pěvecký výkon výborným ocenili i učitelé z české školy z Dobřan. Dlouhá přátelství je projekt Rady slovinské menšiny města Záhřebu, v kterém záhřebská česká škola účinkuje už popáté. Účel tohoto setkání je navázat přátelství a u dětí rozvíjet vědomí, že jazyk a rozličnosti nejsou bariérou, a že hranice existují jenom v našich hlavách. Už se těšíme na další brzké setkání se slovinskými, českými a záhřebskými kamarády.

Maja Burgerová

Seminář a výstava moravských Chorvatů v Praze:
Moravští Chorvati: Zapomenutá menšina
Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR a Zastupitelství Evropské komise v ČR společně pořádaly 21.5. v Evropském domě v pražské Jungmannově ulici, zajímavý seminář o problematice, dějinách a budoucnosti moravských Chorvatů. Poslechli jsme si tři přednášky na téma: Tři chorvatské vesnice na jižní Moravě – jazyk, kultura, identita; Řešení „chorvatské otázky“ po roce 1945; a Chorvatská menšina v ČR dnes.  Přednesli je poutaví řečníci Mgr. Tomáš Dvořák, PhD., historik, Mgr. Andrej Novik, lingvista a Mgr. Lenka Kopřivová ze Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR, která již několikrát navštívila češkou menšinu v Chorvatsku. Po semináři jsme měli příležitost si prohlédnout pestrou výstavu Moravští Chorvati: Zapomenutá menšina, kterou společně slavnostně zahájili Jeho Excelence Frane Krnić, velvyslanec Chorvatska v ČR, a pan Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise. Při rozhlížení výstavy „Čarovné Chorvatsko“ chorvatského fotografa Marka Vrdoljaka vyhrávala kapela moravských Chorvatů Praški fržoni. Seminář a výstava byly hojně navštívené a velice zajímavé.    

Jarmila Kozáková

Skupina krajanů si 25.května v Kumrovci připomenula narozeniny Josipa Broze Tita, někdejšího prezidenta. Proč 10 tisíc letošních účastníků Mezinárodní manifestace ctí někdejšího státníka? „On byl především velký člověk, který zvýšil sebevědomí lidu a z jugoslávských národů udělal někoho,“ řekl nám krajan Eduard Vostřel, diplomat ve výslužbě. „ Díky jemu byl v letech 1947 – 79 zajištěn ve státě obrovský hospodářský růst. Na jeho pohřbu bylo 209 delegací ze 127 zemí, což svědčí o světovém významu velkého antifašistického bojovníka.“    

Zdenka Taborská

                  ČESKÉ LIDOVÉ ZVYKY A OBYČEJE V ČERVNU

21. června nastává doba slunovratu, což byl den, kdy slunce dosáhlo vrcholu své roční vlády a pomalu začínalo slábnout. Zároveň tímto dnem začínalo léto, čas tepla, plodnosti a naděje v bohatou úrodu. Polední zvon připomínal, že byl ten pravý čas k natrhání bylin, tzv. „svatojánské koření“, které bylo prý dobré jak na vaření, tak i na léčení. Na severu a východě Čech stlali „svatojánskou postýlku“. Svátečně oděni natrhali koření (vlčí mák, chrpu, bílý bez, heřmánek mateřídoušku, jahodiny, bílé růže). Přinesli je domů, nastlali je pod stůl, ozdobili svatými obrázky a věřili, že si tam v noci přijde svatý Jan odpočinout. Chtělo-li děvče vědět, za koho se provdá, natrhalo v předvečer svátku Jana Křtitele devatero kvítí (kopretinu, růži, smolničku, chrpu, rozchodníček, čičmudíček, mateřídoušku, fialku a zvonek), a to aniž by při tom promluvilo nebo se ohlédlo. Večer si devatero kvítí dalo pod hlavu pod polštář a ve snu se jí prý zjevil její vyvolený. Svatojánské ohně. Na jejich přípravě se vždy podílela zejména mladá chasa z celé vsi. Na některých místech byla základem svatojánského ohně jedle s oloupanou kůrou. Její obstarání měli na starosti mládenci. Dívky mezitím vyhledaly devatero kvítí, z něhož pletly věnec. Jím pak ozdobily vršek jedle, přidaly červené pentle a takto ozdobenou jedli pak vztyčily na kopci, vévodícímu okolí. Pod strom nanosily chrastí a zelené chvojí, které bylo hlavním živitelem svatojánského ohně. Kolem zapáleného ohně všichni tančili a hráli hry. Děvčata například prohazovala skrze plameny věnečky a mládenci se je na druhé straně snažili chytat. Pokud mládenec takový věneček chytil, znamenalo to, že budoucí společný vztah bude ve znamení věrnosti. Díval-li se někdo do ohně skrze věneček upletený z černobýlu, byl ochráněn od bolesti hlavy a očí. Dal-li si takový věnec na hlavu a větší kolem pasu, byl chráněn před vším zlým. Svatojánská noc. Vzhledem k výjimečnosti této noci se mělo zato, že ožívají tajemné síly a země vydává své poklady. Rozestupovaly se skály a otevírala země. K nalezení takového místa bylo zapotřebí nalézt kvetoucí kapradí. To kvetlo přesně o půlnoci a vydávalo zlatavou záři. Kdo chtěl mít zázračný květ z kapradí, který byl velmi důležitým pomocníkem při hledání pokladů, měl pod kapradí rozprostřít bílý šat, který měl zachytit padající květ. Kdo prý květ zachytil a nosil u sebe, byl neviditelný, rozuměl řeči zvířat, rostlin a stromů, měl ve všem štěstí a byl předurčen k objevení pokladu. Získat takový květ však nebylo vůbec snadné, protože ho prý střežily mocnosti temné. Krom čertů a čarodějnic v lese číhalo mnoho dalších nástrah jako například bludný kořen nebo bludičky, které lákaly do bažin. Člověk, který překonal všechny nástrahy a poklad objevil, si měl z něho vzít jen tolik kolik unesl, jinak by jeho duše propadla pro jeho nenasytnost peklu.

Jarmila Kozáková

Krajané,
podpořme Iniciativu na udělení Nobelovy ceny za mír siru Nicholasovi Wintonovi, který v roce 1939 zorganizoval vlakové transporty 669 dětí, převážně z židovských rodin, z českých zemí a Slovenska
do Velké Británie, kde jim umožnil nový bezpečný život. Nejen, že sám riskoval vlastní život, navíc se
o svých činech nikdy nikomu nezmínil, ani v okruhu svých nejbližších.

O mimořádně velkorysému a dobročinnému člověkovi napsal bývalý prezident České republiky Václav Havel:
„Příběh Nicholase Wintona je obdivuhodným symbolem solidarity, obětavosti a odvahy. Vyzařuje z něho naděje, že i v nejtěžších chvílích plných beznaděje, je stále ještě možno vykonat mnoho dobrého.“

Podepišme petici k udělení Nobelovy ceny za mír siru Nicholasovi Wintonovi!
Do konce června je možné petici podepsat i on-line na webu www.nicholaswinton.eu, kde také naleznete veškeré informace o celé iniciativě. Českou verzi klipu naleznete na odkazu http://www.youtube.com/watch?v=YvSZhnkJEys, pro anglickou verzi navštivte adresu http://www.youtube.com/watch?v=CQHdiCA7tn8

Na Hlavním pražském nádraží spatříte sochu sira Nicholase Wintona s dětmi a zastaví se vám dech úctou a obdivem. Tak jsme to zažily moje vnučka a já.

Ukažme, že podporujeme lidskost! Podepišme petici do konce června!                  J. K.

Krajané, oznamte nám, zda-li si přejete Spolkové zprávy zasílat poštou domů či si je
raději přečtete na našich webových stránkách www.ceska-beseda-zg.hr •
 tel/fax: 385 1 46 55 306 nebo na e-mail: info@ceska-beseda-zg.hr

Spolkové zprávy vydává měsíčně Česká beseda Záhřeb, 10 000 Zagreb, Šubićeva 20,
výlučně pro své členy, jimž je zdarma zasílá.
MB 03228533, OIB 13489869120, Žiro: 2360000-1101556750.
Redakční rada: J.Bahník, J.Kozáková, Z.Táborská, M.Burgerová,
J.Kubíček, A.Tomek, L.Muťková.
Fotografie: J.Kozáková, I.Tichá, I.Miler, Batelka, Ž.Podsedník, Tony Hnojčík
Příprava pro tisk: D.Plechatý a M.Marinkovićová Plechatá  
Tisk: Daruvarska tiskara d.d., Petra Zrinskog 24, 43 500 Daruvar