![]() |
||
Ročník 56 |
ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB Šubićova 20, tel/fax: 385 1 46 55 306 |
březen 2013 |
Přeji Vám dobrý den vespolek! Těmi vstřícnými slovy také začíná jedna část besední zpěvohry Úspěch českého inženýra v Indii. Mezi březnovou zimou a březnovým jarem jsem nevlezla za kamna, ale na jeviště, kde jsem se skupinou nadšených divadelníků režírovala naši divadelní premiéru, a to nás povznášelo. Šlo o divadelní hru autorů Cimrmana, Smoljaka a Svěráka z pražského divadla Járy Cimrmana. Uvedli jsme jednoaktovou zpěvohru poprvé sehranou před přesně čtyřiceti lety, která je plná hudebních motivů ze světa klasické i lidové hudby podaných takovým způsobem, že působí humorně na publikum hudebně vzdělané i nevzdělané. Tuto práci úspěšně v Čechách odvedl Jan Klusák, a na jejich jevišti hudbu hrálo dokonce sedm instrumentů a hudebníků. My jsme to museli odvést s cedečkem s hudbou, kterou z dvaceti dvou instrumentálů sjednotila Martina Marinkovićová Plechatá, která zároveň hraje britského koloniálního plukovníka Colonela. Další osoby jsou indičtí plantážníci Krišna a Brahma, (hrají je Sanja Dobrijevićová a Sabina Matišićová), kteří jsou velice rozčíleni, protože očekávali, že se v Indii brzy bude vyrábět cukr. Bohužel, německému inženýru Wagnerovi (hraje ho Mia Cahunová) se to nepovedlo. Jeho instalace zařízení pro rafinaci cukru – nevyrábí cukr než nějakou břečku. Krišna a Brahma ho málem nechali ušlapat slony, ale definitivně se však vše vyřeší až příchodem českého inženýra Vaňka, který Krišnovi navrhne, aby místo rafinace cukru raději vařil pivo.
Vaňka hraje Blanka Šimecká. Všimli jste si, že jako i v Českém nebi, všechny role hrají naše členky, přičemž v Žižkovském divadle hrají pouze muži. Členky souboru úplně samy vyrobily scénografii – slona, stroj na výrobu cukru, palmy atd, a také kostýmy, jen s Colonelem nám částečně pomohla Chorvatská televize. Tuto divadelní hru Vám na besedním jevišti předvedla divadelní skupina České besedy Záhřeb, která tímto způsobem pečuje o čeký jazyk a kulturu v České besedě Záhřeb, a která se ode dne premiéry 16. března jmenuje „Divadlo Josefa Václava Friče“ nebo krátce „Frič“, na počest prvního předsedy, který založil náš spolek před málem 140-ti lety a právě první divadlo sehráno v našem spolku byla jeho hra Svatopluk a Rostislav. Blaží mne, že z této pohnutky Vám divadelní soubor „Frič“ po představení nabídl sklenku piva na přípitek k svému křestu. Návštěvníky hned zajímalo, kdy znovu budeme hrát, aby pozvali na představení své přátele. Plánujeme ho zahrát ještě párkrát. Byl to v skutku skvělý divadelní zážitek a rozezpívaní beseďáci se ještě dlouho bavili v dobré náladě. Napsali jsme novou stránku do památných divadelních análů České besedy Záhřeb.
V Besedě se 6. března konala schůze rady čestnych členů ČBZ, která valné hromadě navrhne několik členů Besedy na prohlášení čestnými členy.
Na schůzi bylo přítomno 23 ze 34 nynějších čestných členů
a zavzpomínali jsme také na od minulé schůze zesnulou členku Milušku Živanskou.
V rámci příprav na valnou hromadu se konala 6. března členská schůze ČBZ, na které se probraly pracovní matriály jako jsou: zpráva o plnění plánu činnosti a finančního plánu z roku 2012, plán činnosti na rok 2013, návrhy na pracovní orgány valné hromady: pracovní předsednictvo, kandidační, verifikační a volební komise, poté zapisovatele a ověřitele zápisu.
Navrhli jsme kandidáty na předsedu a členy správního výboru, členy dozorčí rady a přečetli návrh na udělení Ceny Jana Buriana, uznání zasloužilým členům, jakož i návrh denního řádu valné hromady.
Jarmila Kozáková
Z LITERÁRNÍ TVORBY NAŠICH KRAJANŮ |
|||
LOUČENÍ
Když odejde přítel, Lýdie Puškarićová |
![]() |
BŘEZEN
Je teprve březen a již se rozlévá Adolf Tomek |
13. března jsme zatleskali předpremiéře jubilejní, dvacáté hry NOC BOHŮ přátelského divadla TEATAR GAVRAN. Toto dynamické představení o lásce, kamarádství a chování, plné nečekaných zvratů, zastavovalo divákům dech. Po celém světě měl uvedený text dokonce devatenáct premiér. My jsme proto byli velmi poctěni přítomností autora Miro Gavrana, nejpopulárnějšího divadelního tvůrce v Chorvatsku a zahraničí, režiséra Roberta Raponji, scénografky a kostýmografky Jasminou Pacekovou a mladými hereckými talenty Ivanem Ćaćićem, Edi Ćelićem a Jakovem Gavranem.
Zdenka Táborská
Vepřové hody 2. března byly dvoudenní besední událost. Dobře koordinovaná skupina vyráběla pochoutky, které druhý den ochutnávali a posuzovali ostatní členové Besedy. „Rozuměli jsme si a pracovali bez velké domluvy ,“ komentoval krajan Geler výkon v pátek 1. 3. večer. Hlavní mistr a dirigent tohoto řeznického orchestru byl Boris Paškvalin. Bez Katici a Zlatka Šoufkových by to už nemělo takovou chuť, přidaly se krajanky Novosadová a Mačková, také tanečníci folklorního souboru Jetelíček, následkem čeho se návštěvníci a hosté druhý den těšili na výbornou večeři. Spokojenost a pýcha předsedy Bahníka byla toho večera vyjádřena otázkou: „A kdy jsou doopravdy vepřové hody?'' V sobotu se hody roztancovaly při kapele Plava laguna, rozdováděly a nasmály při vhodných a aktuálních žertech. Vepřový ocásek jsme zase „posázeli jako semeno“ pro příští rok.
Končenická Česka beseda pořádala večírek tanců Pojďme si zatančit v sobotu 23.února. Pozvali si taneční skupiny z Českých besed Hrubečné Pole, Tréglava a Záhřeb. Naši Besedu tam představily folklorní soubor Jetelíček a sekce společenských tanců Polka. Všichni byli příjemně překvapeni naším vystoupením.Uvedli jsme mozaiku zajímavých tanců, které mají divadelní obsah jako Pekař a Řemesla, pestré Mazury, ale také vznešené Besedy a Štajdyše. Divákům jsme také nabídli žertovné Skoty s Whyskey Dancem a Vltavu. Publikum nešetřilo dlaně. Nadšení se rozléhalo končenickým sálem.Při dechovce jsme se ještě dlouho bavili a svou dobrou náladou ukázali, jaká jsme parta. Domácí byli velice ochotní hostitelé. Česká beseda Končenice druhý den zveřejnila na své facebookové stránce: ''Taková zábava tu už dlouho nebyla...''
Kulturně-umělecké sdružení Staro Brestje mělo 9. března svůj jubilejní koncert, nazvaný Přátelé a my. Vystoupila na něm sdružení z Nového Brestja a Vidovce, folklorní soubor z Petrinje a folklorní soubor záhřebské Besedy Jetelíček. Zvlášť se na nás těšila Gordana Kovaříková, předsedkyně hostitelského sdružení českého příjmení. Velmi jsme zaujali svým programem.
Česká beseda Velké a Malé Zdence uskutečnila 16. března taneční večírek Vodička 2013. V místním domě se sešly skupiny Českých besed z Kaptola, Dolan, Velkých a Malých Zdenců a Záhřebu. Folklorní soubor Jetelíček byl uvítán laskavě, s velkou vážností.Diváci ocenili náš program skvělým, i Skupina společenských tanců Polka vyvolala zvláštní nadšení. V pokračování večera jsme se dlouho bavili a tančili při výborných dechovkách ze Zdenců a Dolan.
Lýdie Muťková
Šťastné a veselé prožití svátků Velikonočních,
|
PŘIPOMÍNÁME SI ČESKOU TRADICI
Na Zelený čtvrtek posnídejte jidáše
Podle lidové pověry ochrání člověka před zdravotními neduhy velikonoční jidáš. Zpravidla sladké pečivo má tvarem připomínat zavinutý provaz, na kterém se oběsil apoštol Jidáš poté, co zradil Ježíše a zapříčinil jeho zatčení, soud a smrt. Kynuté obřadní pečivo ve tvaru stočeného provazu připomíná biblický příběh, ale lze v něm spatřovat také symbol plodnosti, hojnosti a jara.
Kdo si na Zelený čtvrtek před východem slunce dá jidáše s medem, upevní prý své zdraví. Máte-li rádi lidové zvyklosti, upečte si jidáše už ve středu večer nebo v noci. Sladkou čtvrteční snídaní pak jistě uděláte radost sobě i svým blízkým. Zavinutý tvar jidášů můžete také obohatit zvířecími motivy − přidejte hlavičku hlemýždě, klepeta raka, ptačí zobáček a podobně.
Potřebujeme: 500 g polohrubé mouky, 100 g tuku, 50 g cukru, 1/4 litru mléka, 1 kostku droždí, 1 vanilkový cukr, 2 vajíčka, špetku soli, 1 lžíci cukru, rozinky, mandle. Připravíme kvásek z trošky vlažného mléka, droždí a lžíce cukru. Do mísy dáme mouku, rozehřátý tuk (např. heru), cukr, 2 žloutky a kvásek. Vařečkou vypracujeme vláčné těsto a přidáme rozinky a nakrájené mandle. Necháme kynout. Vykrajujeme kousky těsta, rukou z nich tvarujeme válečky, které stáčíme. Narovnáme je na plech, potřeme bílky a pečeme v troubě dorůžova. Při podávání mažeme medem smíchaným s rozpuštěným máslem.
Velikonoční pondělí (někdy též Červené pondělí) je dnem, který následuje po neděli Zmrtváchvstání Páně. V našem prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.
V českých zemích je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika většinou 6-12 nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Mrskut přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí. Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro mrskáče. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice.
Spolkové zprávy vydává měsíčně Česká beseda Záhřeb,
10 000 Zagreb, Šubićeva 20, výlučně pro své členy, jimž je zdarma zasílá.
MB 03228533, OIB 13489869120, Žiro: 2360000-1101556750.
Redakční rada: J.Bahník, J.Kozáková, Z.Táborská, M.Burgerová, J.Kubíček, A.Tomek, L.Muťková.
Fotografie: D.Plechatý, M. M. Plechatá, J.Kozáková, T.Ilić, I.Miler
Příprava pro tisk: D.Plechatý a M. M. Plechatá
Tisk: Daruvarska tiskara d.d., Petra Zrinskog 24, 43 500 Daruvar
Financováno ze státního rozpočtu Chorvatské republiky
prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny.