A-
A+
Print

duben 2011 - Archív Zprav

 

Spolkové Zprávy
Ročník 54 ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB
Šubićova 20, tel/fax: 385 1 46 55 306

duben
2011

Važené krajanky a krajané,
život jde stále kupředu a už jsou tu zase krásné Velikonoce. Po každém dnu přichází zase nový den, který nám nese nové radosti, problémy, naděje, možnosti. V životě jsou doby, kdy je zapotřebí na chvilku se zastavit a rozmyslet o tom, co jsme doposud dobře udělali, v čem jsme možná chybovali, a co bychom měli konat dál. I život našeho spolku, naší České besedy, má taková svá období. Valná hromada České besedy Zahřeb, která se konala 27. března, byla právě přiležitostí, když jsme se sešli, abychom si povyprávěli o tom, co jsme udělali, a domluvili se o tom, co a jak budeme činit nadále.
A co jsme zjistili? Zjistili jsme, že Beseda v minulém období měla bohatou kulturní činnost a uspěšné hospodářské podniky. Dík za to patří především Vám, kteří jste se zúčastnili práce některých z našich pracovních orgánů, sekcí, rad, výborů, brigádních prací na úpravě Domu, pomáhali při organizaci besedních programů nebo jste se přišli na ně podívat a udělat nám dobrou náladu. Za dobrou organizaci a dobré výsledky musíme poděkovat také dosavadnímu vedení.
Co bychom si přali do budoucna? Přáli bychom si dosáhnout vysokou úroveň kulturně-osvětové a hospodářské činnosti, udržovat ji a zlepšovat. Přáli bychom si, aby naše sekce měly hodně členů a hodně úspěšných vystoupení, aby  se českému jazyku v naší škole a školce učil velky počet detí a mladých lidí, aby náš velkolepý palác Českého národního domu byl pěkně upraven a naplněn radostí našich členů.
     Zvolili jsme nový spravní výbor a předsedu. Jako nový předseda Vám děkuji za důvěru, kterou jste dali mně a členům správního výboru. Budeme se snažit, abychom tu důvěru oplatili tak, abyste do Besedy i nadále chodili často a s radostí, aby každý, ať už  je z té mladší nebo z té starší generace, tu našel něco pro sebe, svou rodinu a své prátele. Aby i nadále měl radost z toho, že je Čechem a že v Zahřebu má svou Českou besedu.
 Do nového období jsme si zapsali nové plány. Aby plány nezůstaly jenom slova na papíru, potřebujeme schopné, pilné a obětavé lidi, kteří ty plány mohou realizovat. Správní výbor a já budeme v čele všech besedních akcí a podniků, ale počítáme i na každého z Vás. Počítáme i na kontinuitu dobré spolupráce s Radou české národnostní menšiny města Záhřebu, s našimi přáteli z ostatních Českých besed, Svazem Čechů, poslankyní pro českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu,  institucemi chorvatského a českého státu, s institucemi města Záhřebu a našimi práteli ze spolků chorvatských a spolků jiných národnostních menšin, a všemi, kteří si přejí svůj zájem o českou kulturu uplatnit spolu s námi v naší Besedě. V naší spolupráci se budeme dodržovat hesla, že svornost, upřímnost a tolerance jsou zárukou dobré spolupráce.
 Těším se na nová setkání s Vámi v naší Besedě a přeji Vám a všem našim přátelům šťastné a veselé Velikonoce,

Jiří Bahník    

Veselé Velikonoce!

Hody, hody, doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
 nesl košík vajíček.   

         Z bohaté besední činnosti.

Milí krajané, jsme v plné dubnové kráse. Jako dítě  jsem si kladla otázku, čí je jaro? Vzpomínám na rozkvetlou hrušeň v naší zahrádce v Lipiku, odkud se vůně táhla po celé ulici. A taky, kde příroda bere tolik zelené barvy? I trávy kvetly. Dnes vím – příroda je naše dílo podobně jako naše Beseda, poskytuje nám ideály a jistotu. Jaro je naše, dává nám novou sílu k životu. Přeji Vám radostné svátky jara a bohatou pomlázku.

Vaše Jarmila  

    
16. března se v Besedě konal Kulatý stůl o právech a výhodách, které mají čeští krajane v Chorvatsku, o čem často mluvíme a u této příležitosti nás navštívili vzácní hosté: Alexandar Tolnauer, předseda Rady pro národnostní menšiny Chorvatské republiky, Siniša Tatalović, poradce prezidenta Chorvatské republiky, Zdenka Čuchnilová, poslankyně pro českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu, Leonora Janotová, předsedkyně Svazu Čechů, Josef Herout, předseda Koordinace menšinových rad. Promluvili i domácí: předseda a tajemník Rady ČNMMZ  Adolf Tomek a Jaromil Kubiček, místopředsedkyně Rady ČNMMZ  Jarmila Kozáková a předseda záhřebské Besedy Jiří Bahník.



23. března  Nádherný divadelní večer v Českém domě: 
divadelní skupina ČBZ  předvedla hru České nebe. Přišli se na nás podívat pan velvyslanec ČR
Karel Kühnl s chotí a zástupce velvyslance pan Jan Zrzavecký, kteří se na originální České nebe dívali v Praze a po představení nám upřímně gratulovali.
Děkujeme za podporu. V sobotu, 26. března jsme znovu předvedli svou hru na Přehlídce krajanských divadelních souborů v Lipovci.

           Delegace našeho spolku (v sestavení Tomek, Bahník, Kubíček, Kozáková) navštívila
31. března Velvyslanectví ČR a s panem velvyslancem Kühnlem a zástupcem velvyslance panem Janem Zrzaveckým projednala možnosti pomoci ČR v dokončení úpravy Českého domu a dalších otázkách.

           Představitele Rady ČNMMZ a Besedy (Bahník, Kozáková, Kubíček) se 1. dubna  zúčastnili schůze  Výboru pro národnostní menšiny Městské skupštiny města Záhřebu o otázkách vzdělávání menšin v Záhřebu.

               27. března se konala Valná hromada ČBZ, byl zvolen nový předseda Jiří Bahník a dvanáct členů správního výboru. 6. dubna na ustavující schůzi novězvoleného správního výboru byly rozdělené funkce: místopředseda pro kulturu Dražen Macháček, místopředsedkyně pro hospodářství Alenka Štokićová, jednatelka Maja Burgerová, vedoucí kulturně-osvětové činnosti spolku Jarmila Kozáková,  pokladní Lydie Žukinová, správce Domu Vjeko Bukáč, hospodář Miroslav Geler, domovník Zdenko Muťka, Jarmila Hanušková, Oto Koláček, Jaruška Bičková, Ivan Miler, Josip Bešta a Miroslav Horyna. Dozorčí rada: Marie Nišovićová, Dubravko Dosegović, Marie Bukovcová, Miroslav Geler a Zlatko Šoufek.
Karel Gott, populární český zpěvák, se letos v červenci dožije dvaasedmdesáti let. Ve středu 30. března jsme shlédli videozáznam koncertu z pražské Arény O2, který nám promítl krajan Karel Vrbka. Přestože nemáme údaje, že by tato legenda české hudební scény a nejvýznamnější neanglicky zpívající zpěvák navštívil náš stát, krajané ho znají přes padesát let a mnozí si oblíbili jeho hity až z platinových desek. Krajanka Vlasta Poštolková nás provedla zpěvákovým životopisem: od elektromontéra v ČKD a studování na pražské státní konzervatoři u prof. Karenina po mnohonásobné ceny Zlatý slavík, pobyt a koncerty v USA a Kanadě, působení ve všech žánrech, pop a lidové hudby, klasiky, filmu. Popularita K. Gotta dosáhla vrcholu polovinou 80. let. Oženil se v Las Vegas roku 2008 a je otcem čtyř dcer. Kromě zpěvu se v současnosti věnuje malování a podnikání, založil Nadaci Karla Gotta Interpo (pomáhá dětem policistů, kteří přišli o život ve službě).  Z.T.

V rámci evropského projektu Danet záhřebské Otevřené lidové univerzity, zabývajícího se menšinami,
6. dubna o Češích v Chorvatsku a Záhřebu, o záhřebské České besedě a Radě ČNMMZ řečnili Jiří Bahník, Jaromil Kubíček, Jarmila Kozáková a Maja Burgerová. Akci kulturně zarámovalo dvacet členů Záhřebského sluníčka, jehož vedoucí Martina Marinkovićová přichystala pestrou kytičku recitací, zpěvů a tanců.

  

              Tea Turková, studentka třetího ročníku Fakulty humanitních studií pražské Karlovy Univerzity, čerpala začátkem dubna dva dny údaje z archívních besedních materiálů pro svou bakalářskou práci. Zaměřila se na identitu chorvatských krajanů, o čem si s ní několik Záhřebských promluvilo. Toto téma jí není neznámé, protože se narodila v Daruvaru a je dcerou krajanky Zdenky Turkové, rozené Kekové, novinářky.   Z.T.

 

Dlužíme Vám záběr z vystoupení naši Lípy
12. března v Daruvarském Brestově, kde na Devátém večeru písní zazářili Věrka, Anežka a Željko zpěvem, hrou a bavením diváků.   

Vystoupení Jetelíčku na Přehlídce maďarských lidových tanců, které organizoval svaz Maďarů Chorvatské republiky v Českém domě 9. dubna. Přijeli účastníci i ze Slovinska, z Lendavy, z Beleho Manastiru a z Daruvaru. Šlo o vícekulturní setkání.

Já jsem malý koledníček, tetičko, přišel jsem si pro červený vajíčko.
 Pro vajíčko červený,
pro koláček bílý,
jsem-li já vám, tetičko, koledníček milý ?    

Turistická sekce

připravuje nový zájezd
pro své členy 5. června 2011.
Tentokrát se chystaji
na festival květin do Rakouska navštívit Narzissenfest
ve městě Bad Ausse.
Přihlašte se včas u pí.Procházkové.

DALŠÍ REECEPT Z BESEDNÍ KUCHAŘKY

Houbová velikonoční nádivka
2 rohlíky , 1 žloutek, sníh z 1 bílku, 250 g žampionů , 2 lžíce másla, mléko , petrželová nať, sůl, pepř.
Očištěné a na plátky nakrájené houby podusíme na 1 lžíci másla 20 minut. Druhou lžíci másla rozetřeme se solí a žloutkem. Přidáme rohlíky navlhčené v mléce a vymačkané dušené houby, nasekanou petrželovou nať, pepř a nakonec sníh z bílku.
 Nádivkou naplňujeme kuře, ale pozor - kuře příliš nepřeplňujte, protože během pečení houbová nádivka nabyde.

KVĚTOMLUVA

Šeřík - nenech mě dlouho čekat               

Červený Karafiát - trápí mne tvé otálení

Fialka - toužím po tobě    

Kopretina - tvá krása je jen pýchou

Hyacint - jsi skvělá  

Kosatec - tichá voda břehy mele

Chudobka - hodně štěstí  

Lilie - skromnost, nevinnost

Jabloňový květ - nerozumím mluvě tvých očí    

Maceška - trápíš mě

Jiřinka - popřej mi více trvalé lásky    

Petrklíč - kdo je pánem tvého srdce

Kapradí - miluji tě od prvního setkání  

Sněženka - tvé oči nelžou

Bílý Karafiát - nenechávej mne v nejistotě    

Zvonek - kdy tě zas uvidím?  

Lidové zvyky a křesťanské pojetí Velikonoc – Pašijový týden

– též řečený Svatý nebo Velký

•    Na Smrtnou neděli, čtrnáct dní před Božím hodem velikonočním, děvčata vynášela Mařenu, nazývanou i Morena, která byla symbolem zimy a smrti a její vynášení mělo představovat odchod zimy, znamenající bídu, nepohodu a chlad. Morenou byl zpravidla došek oblečený do dívčího kroje, který děvčata u potoka svlékla a hodila do vody a průvod se mohl vrátit do vesnice.
•     Křesťanské oslavy Velikonoc začínají týden před Božím hodem velikonočním na Květnou neděli, kterou začínal pašijový týden. V kostele se světily kočičky, dřevo a voda. Ze dřeva dělali hospodáři křížky, které roznášeli po polích a přáli jim i sobě bohatou příští úrodu. Začátek týdne byl časem velkého úklidu.
•    Pondělí (modré, někde označované jako žluté) – uklízel se dům a jeho okolí.
•    Úterý (šedivé) – vymetaly se pavučiny
•    Středa (sazometná, škaredá, černá) – vymetání sazí a lidé bílili světnice i chalupy. Vymetáním chalup lidé symbolicky vymetávali zimu i ze svých duší. Jidáš se škaredil – Na Škaredou středu podle Písma udal Jidáš za třicet stříbrných Krista. Lidé se na sebe neměli škaredit. Kdo se celý den usmíval, ten si pojistil domácí pohodu na celý příští rok.
•    Čtvrtek (zelený) – poslední večeře Páně – Na Zelený čtvrtek se připomíná Poslední večeře Páně při níž se Ježíš loučil s apoštoly a označil Jidáše za zrádce. Na důkaz smutku se utichly všechny kostelní zvony a odlétly do Říma. Až do Bílé soboty chlapci chodili s klapačkami (řehtačkami). Hluk podle magie odpuzuje zlé síly, proto je potřeba rámusit a obcházet vesnice. U kapličky se lidé modlili otčenáš a do kříže strkali papírky s přáníčky. V tento den se pekly jidáše, pečivo které mělo podobu krouceného provazu, na kterém se Jidáš oběsil. Kdo pojedl jidáše, byl celý rok chráněn před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou. Hospodyně si pořizovaly na jarmarku nový hrnek, se kterým zašly do kostela pro svěcenou vodu a po západu slunce vykropily celý dům. Ta měla zahnat všechny zloduchy a nepřejícné duše hodně daleko od domu a z domu odešli všichni nezvaní hosté, hmyz a myši.
•    Pátek (velký) – smrt Ježíše Krista – dny smutku a rozjímání; před východem slunce se lidé omývali v potoce; nesmělo se prát. Velký pátek je dnem Kristova ukřižování. V našich zemích se držel velký a přísný půst a podle bible se děly mimořádné věci. Rozpoutaly se živly, otvírala se země a hroby. Země vydávala všechny své.
•     Na Bílou sobotu se chodilo v průvodu kolem celého náměstí, později kolem kostela, ve kterém se světila voda a velikonoční svíce a potom se u něj "pálil Jidáš". Ohořelá dřívka si lidé brávali domů a dávali za trámy obydlí, aby chránila hospodářství před bleskem a ohněm. Třáslo se stromy, aby měly hodně ovoce. Bílá sobota byla vedle Zeleného čtvrtka považována za šťastný den pro setí. V tento den končil půst. Před polednem se již rozeznívají zvony. Bílá sobota bývala dnem ticha a klidu. Denní bohoslužby vůbec nebývaly a bohoslužba byla slavena buď v podvečerních hodinách, nejdříve však po západu slunce nebo od půlnoci. Při těchto nočních bohoslužbách církev užívala jen svěceného světla.
•     V neděli, na Boží hod velikonoční, jdou lidé do kostelů na slavnostní mši svatou. V neděli se nesmělo nikde pracovat, rodina trávila tento den pohromadě a společně jedla a pila. Odpoledne hospodář roznášel do polí proutky kočiček svěcených na Květnou neděli. Ženy a dívky si zdobily kraslice a chlapci si pletli pomlázky z vrbových proutků.
•     Velikonoční pondělí je dnem radosti dětí i dospělých. Mužské pokolení se vydává hned časně za děvčaty, aby jim pomlázkou, kterou uplete ze čtyř, šesti či osmi vrbových proutků a ozdobí jednou nebo více barevnými stužkami, vyprášilo sukně. Prapůvodní smysl mrskačky či šlehačky byl omlazovací - míza z mladých větviček se měla přenést na živé bytosti. Za koledu a vymrskání podarovávala děvčata chlapce a mládence vajíčky, malovanými, barvenými ale i bílými. Nejvíce se používala barva červená jako barva lásky.
 

13. dubna jsme společně pořádali Besední velikonoční koncert pod vedením sbormistra
Domagoje Mariće (podílely se všechny kulturně-umělecké soubory Besedy: školka Cvrček,
žáci České doplňovací školy, Záhřebské sluníčko, Jetelíček, Bohemia, Lípa
– kolem 70 účinkujících před stovkou návštěvníků).
Koledovali jsme, vyprávěli o českých Velikonocích, hráli vtipné hry, zpívali, tančili a na konci programu jsme společně zazpívali všem známou Písničku českou.


Spolkové zprávy vydává měsíčně Česká beseda Záhřeb, 10 000 Zagreb, Šubićeva 20, výlučně pro své
členy, jimž je zdarma zasílá. MB 03228533, OIB 13489869120, Žiro: 2360000-1101556750.
Redakční rada: J.Bahník, J.Kozáková, Z.Táborská, M.Burgerová, J.Kubiček, L.Muťková.
Fotografie: T. Ilić, I.Miler, Z. Táborská, M.Marinkovićová
Příprava pro tisk: D.Plehati a M.Marinkovićová Tisk: Daruvarska tiskara d.d., Petra Zrinskog 24, 43 500 Daruvar
Financováno ze státního rozpočtu Chorvatské republiky prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny.

© 2006 - 2018 Česká beseda Záhřeb
valid xhtmlvalid css