![]() |
||
| Ročník 60 |
ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB Šubićova 20, tel/fax: 385 1 46 55 306 |
únor-březen-duben 2017
|
jaro je konečně tady. Co všechno má udělat jaro, právě jste se dočetli ve verších Františka Halase. A co máme udělat nebo jsme udělali my, v České besedě Záhřeb, se dočtete na dalších stránkách našich Spolkových zpráv. Začneme s tou nejaktuálnější zprávou.
V příjemném povídání čas brzy uběhl a po půlhodince se nám přidal i prezident Zeman. S každým si potřásl ruku a vyjádřil potěšení, že se má příležitost zase setkat s krajany. Se zájmem sledoval slova krajanů o činnosti české menšiny v Chorvatsku, o aktuálním dění a poděkoval za snahu, s kterou krajané pečují o český jazyk, kulturu a tradice i přes to, že jsou někteří už pátou nebo šestou generaci v Chorvatsku. Všechny přítomné příjemně překvapil výzvou o pomoc známými verši Karla Havlíčka Borovského „V nouzi radu dá ti každý dobrý přítel, ale málokterý ti dá mouky pytel“. Tímto „pytlem mouky“ pro nás Záhřebské bylo požádání o podporu při založení Českého centra v Záhřebu v prvním patře Českého národního domu a pomoc při tom, aby se Záhřeb a Praha staly přátelskými městy. Jeho kladní odpověď a slib o pomoc nám budou vítr do plachet v naší práci.
Pozorní čtenáři si všimli, že překlad knihy Český národní dům v Záhřebu do českého jazyka, spolu se záhřebským krajanem známým bohemistou Alenem Novosadem, podepsal Karel Jirásek. Autoři knihy Jiří Bahník a Marijan Lipovac, spokojeni s výborným překladem ani netušili, že návštěva českého prezidenta Miloše Zemana Chorvatsku a recepce pro krajany v rezidenci velvyslance České republiky v Záhřebu jim umožní seznámit se s panem Jiráskem. On zase netušil, že mu služební pobyt v Záhřebu také umožní prohlédnout si budovu Českého národníhi domu, o které se tolik dozvěděl cestou překladu knihy. V sobotu 1. dubna ho v Českém národním domě uvítali předsedkyně České besedy Záhřeb Alenka Štokićová, předseda Rady české menšiny města Záhřebu Jiří Bahník a předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac. Pozorně sledoval školní besídku k Velikonocům, seznámil se s učitelkami Jarmilou Kozákovou Marinkovićovou, Marinou Koláčkovou a Májou Burgerovou. V knihovně Jana Buriana ho její nová vedoucí Tea Govedićová seznámila s udržováním bohatého knížního fondu České besedy Záhřeb. Mgr. Karel Jirásek Ph.D nás uvedl do své pracé na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií Filozoficke fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde studenty učí kroatistiku. Bylo to příjemné pobavení, získali jsme nové znalosti o vyuce jazyků a je to začátek nového přátelství. O VALNÉ HROMADĚ ČESKÉ BESEDY ZÁHŘEB
5. března 2017 v 9,30 h se v Českém národním domě v Záhřebu sešla stovka krajanů, vykonat svoji členskou povinnost na řádné, volební valné hromadě spolku. Vše začalo půlhodinovým kulturním programem besedních skupin a dle Stanov České besedy Záhřeb se pak s 20% přítomnosti členů mohlo právoplatně rozhodovat. Denní řád kromě zvolení pracovních těles obsahoval zprávy o vykonané kulturní, osvětové a hospodářské činnosti spolku v roce 2016. Zdá se, že nejstarší český spolek v Chorvatsku má i nejobsáhlejší činnost, o čem se přítomní také mohli osvědčit z podaných zpráv. Děkujeme všem, kteří k takovému úspěchu naši besedy přispěli a také i těm, kteří vyslechnutím těch zpráv, svým způsobem prokázali úctu k vykonané dobrovolné práci. O tom také svědčí přítomnost významných hostů, kteří nám přišli pogratulovat a popřát všechno nejlepší do budoucna: poslanec v Chorvatském Sněmu Vladimír Bílek, primátor města Záhřebu Milan Bandić, předsedkyně Svazu Čechů v RCH Libuše Stráníková, předseda HČS Marijan Lipovac, předseda ČB Lipovlany Marijan Kadlíček. Tímto Česká beseda Záhřeb vkročila do dalšího dvouročního mandátu, který i nadále povede předsedkyně Alenka Štokićová, správní výbor se složení: Jiří Bahník, Vjekoslav Bukač, Miroslav Horina, Marina Kolačková Novoselová, Jarmila Hanušková, Oto Koláček, Dražen Macháček, Jaruška Bičková, Zdenko Mutka, Jana Pejičová, Maja Burgerová, Tea Govedićová. Dozočí radu činí: Miroslav Geler, Vlasta Mačkova, Ivan Miler, Tomislav Rorbach i Jan Kolaček. Je potěšující, že se i výbor a dozorčí rada posílily o mladé síly. Tak ať se nám daří.
Alenka Štokićová


MĚJTE SE HEZKY A MLUVTE ČESKY
V středu 1. února se konala první besídka o českém jazyce, která se jmenuje Mějte se hezky a mluvte česky. Středeční večery vždy byly rezervovány na posezení a pobavení záhřebských krajanů, ale v posledních několika letech už tomu tak není. Důvody k tomu mohou být různé, koná se spousta akcí, které vyžadují pomoc a účást členů, a na nějaké pobavení, posezní či učení nezbývá čas. Dále, někteří si stěžují, že se v besedě dostatečně česky nemluví, anebo říkají, že nemluví správně a proto raději mluví chorvatsky. Tak jsme se pokusili nějak dát dohromady český jazyk a pobavení. S tím nápadem přišla učitelka češtiny Marina Koláčková Novoselová, aby nás poučila o českém jazyce. Jsme si vědomí velkého vlivu chorvatštiny na naší češtinu a v každodenní komunikaci používáme tu naší krajanskou češtinu. My si sice vzájemně rozumíme, ale když přijede nějaká návštěva z Čech anebo my odjedeme do ČR, tak si všímneme, že nějaké rozdíly v jazyce přece jsou. Proto v těchto krátkých asi dvacetiminutových lekcích si přímo na příkladech vysvětlíme, jak my mluvíme a jak je to spisovně, abychom nepálili auta a počítače, nevypravovali po český, že tě odpoledne navoláme...


ZEMŘEL LITERÁRNÍ HISTORIK A PŘEKLADATEL DUŠAN KARPATSKÝ
Literární historik a bohemista zemřel 31. ledna v Praze. Byl přední český překladatel ze slovanských jazyků, především pak z chorvatštiny, největší český kroatista . Byl známý také jako propagátor vzájemných kulturních styků. První překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil roku 1958, dnes jeho bibliografie čítá více než 100 překladů z chorvatské, srbské, černohorské a bosenskohercegovské literatury. Doprovodná publikace přiřadila Karpatského k těm osobnostem, které došly v cizině většího uznání než doma. V pondělí 27. února se konala komemorace v Matici chorvatské v Záhřebu na popud Chorvatsko-české společnosti a v spoluorganizaci s Chorvatskou akademii věd a umění, Leksikografským ústavem Miroslav Krleža, Spolkem chorvatských spisovatelů a překladatelů, Českou besedou Záhřeb a Výstavou Sa(n)jam knih z Istrie. O Karpatskému zavzpomínali především Marijan Lipovac z úřadu pro styky s veřejnosti a médii HAZU a předseda Chorvatsko-české společnosti, Dubravka Sesar, přední chorvatská bohemistka, Tonko Maroević z Chorvatské akademie věd a umění, Antun Vujić, ředitel Leksikografického ústavu Miroslav Krleža. O Karpatskému jménem Chorvatského kulturního klubu, promluvil i Slobodan Kaštela, a pak i ředitel marketingu společnosti INA Mijo Ivurek a ředitelka Výstavy knih z Istrie Magdalena Vodopija.
Dopisujícím členem Chorvatské akademie věd a umění byl zvolen v roce 1990, téhož roku obdržel Cenu Julije Benešić asociace Društvo hrvatskih književnika. Řádem Danice chorvatské s podobiznou Marka Maruliće byl vyznamenán v roce 2001, v roce 2008 se stal prvním laureátem Ceny Ljudevit Jonke Matice chorvatské za vynikající výsledky v šíření dobrého jména chorvatské kultury a literatury ve světě. Dušan Karpatský v roce 2002 obdržel Cenu společnosti INA za propagaci a šíření chorvatské kultury ve světě za rok 2001. K osmdesátinám v roce 2015 mu byla udělena Cena Marija i Stjepan Radić Chorvatsko-české společnosti, jejímž členem byl také.
Na komemoraci byli přítomní také státní tajemník Ministerstva kultury Ivica Poljičak, zástupce českého velvyslance Miroslav Kolatek a další přátelé a ctitelé Dušana Karpatského. S příležitostným programem vystoupil pěvecký sbor Bohemia České besedy Záhřeb s písničkami Teče voda teče, Ach,synku, synku a chorvatskou Fála.

TRADIČNÍ SETKÁNÍ U ČAJE
Dvakrát do roka se prostor ČND pozmění v noblesní čajovnu. Střídají se jarní a podzimní setkání starších krajanů u čaje, poslední 11. března. Podle slov organizátorky Ley Patíkové, vedoucí sekce Přítel, v pořadí již čtyřiadvacáté! Naši houževnatí členové se s velkou radostí dostavují na populární čajování. Tentokrát jich bylo přes padesát. V milém prostředí ozdobeném narcisy, se jim nabídlo výborné pohoštění k čaji, jež přichystaly členky Besedy a sboru Bohemia. Všechno však překonala duchovní potrava: písně sborových zpěvaček Bohemie, literární přednes Milušky Křivohlávkové a spontánní zpěv lidovek skupiny krajanů. Dlouhá tradice našich čajanek má hlubší smysl.
Zdenka Táborská


MEZINÁRODNÍ DEN MATEŘSKÉHO JAZYKA -Setkání žáků záhřebských menšin po třetí
V Záhřebu se v sobotu 18. února třetím rokem uskutečnila oslava mezinárodního dne mateřského jazyka „Povídej si se mnou ve svém jazyce“, po druhé v Českém národním domě. Organizátorem je Koordinace rad a představitelů národnostních menšin města Záhřebu. V kulturně – uměleckém programu oslavy účinkovali žáci jazyků a kultur národnostních menšin města Záhřebu a okolí. Letos to byli žáci základních a středních škol, kteří se v Záhřebu a ve městě Velika Gorica učí albánskému, bosenskému, maďarskému, makedonskému, polskému a samozřejmě českému jazyku. Úhrnem na jevišti recitovalo, zpívalo, hrálo a tančilo téměř 90 dětí, všichni ve svém mateřském jazyce. Iniciátor této oslavy je učitelka albánského jazyka a tajemnice Rady albánské národnostní menšiny města Záhřebu Melita Oreškovićová. Každým rokem všechny učitelky jazyků národnostních menšin spolu domlouvají plán a program oslavy, který letos měl téma národní kulturní dědictví. Všechno to, co naši předkové vytvořili a nechali nám, kteří o to pečujeme nyní pro budoucí generace našich potomků. Je důležité zdůraznit, že významnou částí kulturního dědictví je samozřejmě i mateřský jazyk. Jak pečují o svůj mateřský jazyk ukázali i žáci České doplňovací školy České besedy Záhřeb (při ZŠ S. S. Kranjčeviće a X. gymnáziu „Ivan Supek“). Žáci 1. a 2. třídy recitovali říkanku o číslech a potom zazpívali a na dětských nástrojích i zahráli známou českou písničku o číslech Jedna, dvě, tři, čtyři, pět cos to Janku, cos to sněd. Žáci 3. a 4. třídy interpretovali báseň Mileny Vonkové Čeština jazyk krásný je a potom zazpívali písničku Já jsem muzikant v doprovodu Marty Jurekićové, žákyně 4. třídy, která hrála na kytaru. Tři žákyně středních škol interpretovaly báseň Boženy Němcové Moje vlast. Na závěr oslavy žáci základních škol všech menšin spolu zazpívali známou dětskou písničku Hoki Poki (česky Ouky kouky). Každá menšina ve svém jazyce a poslední strofu chorvatsky. Program moderovala Maja Burgerová. Všechny učitelky a skupiny žáků obdržely poděkování. Koordinace pro žáky připravila i perník na památku, ale i chutné pohoštění po programu. Tato akce vyvolala velký zájem různých médií. Ne jenom médií, ale i hostů, protože jich ve velkém sálu Českého národního domu bylo kolem 200. Dává to velkou podporu učitelkám, aby i dále vytrvale pracovaly s dětmi a učily je mateřskému jazyku – jazyku našich srdcí.


DĚTSKÝ KARNEVAL - Veselý karneval záhřebských dětí

VYSTOUPENÍ JETELÍČKU NA OSLAVĚ DNE SV. PATRIKA
Svátek patrona Irska, svatého Patrika, se oslavuje 17. března. Už dlouho to není jenom irský svátek, a oslavuje se v celém světě a také už řadu let i v Záhřebu. V celém městě se pořádají tématické zábavy a patří k tomu i oblíbené zelené pivo. Letos se k oslavě, mimo jiné, konal i kulturně-umělecký program, v organizaci paní Martiny Dujmićové. Večer irské kultury pod názvem Pjesme Vrijesišta se konal 19. března v sále Domu Chorvatského vojska. V programu bylo vidět a slyšet irskou tradiční hudbu, písně a tanec a básně irských autorů v několika jazycích. Programu se zúčastnilo pět národnostních menšin a českou zastupovaly tanečnice mladšího Jetelíčku Lucije Siručková a Monika Ojdanićová v společnem irském tanci, Vlatka Šnoblová zarecitovala verše irského básnika v češtině a členové hudebně-pěvecké skupiny Lípa, Toma Šimunić, Juraj Markač a Mia Dugandžićová Marićová, zahráli a zazpívali tradiční irské písně. Po programu bylo připraveno pohoštění a irskými pochoutkami a samozřejmě pivem. Těšíme se na program narok!
Jana Pejićová


TRADIČNÍ ČESKÉ PŘIVÍTÁNÍ JARA VE VELKOMĚSTĚ
V sobotu 1. Dubna 2017 se v Českém národním domě v Záhřebu konala školní besídka zcela věnována jaru a velikonočním zvykům a obyčejům. Záhřebští žáci základních a středních škol, kteří se českému jazyku a kultuře učí podle modelu C, na návrh předsedkyně besední školní rady Jarmily Kozákové připravili bohatý a pestrý kulturní program. Vystoupení začalo písničkou Voláme sluníčko, kterou si žáci prvního stupně velmi oblíbili a rádi ji zpívají. Středoškoláci potom uvedli obecné údaje o Velikonocích a potom představili typické české velikonoční symboly: kraslice, pomlázky, řehtačky, beránky apod. Chlapci a děvčata 7. A 8. Třídy v krojích ukazovali zvyk šlehání dívek pomlázkou a při tom říkali velikonoční koledy. Tato scénka zaujala pozornost všech přítomných. Žáci prvního stupně koledovali a potom žáci druhého stupně představili význam každé neděle v období půstu; černá – liščí, pražná, kýchavá, družebná, smrtná, Květná neděle. Spolu se středoškoláky také představili dny v pašijovém týdnu a jejich barvy. Kromě ukázky zvyků šlehání, pozornost zaujaly řehtačky a také vynášení smrtky, morany nebo morény z besedního sálu. Na závěr besídky všichni společně zamávali větvičkami kočiček a moc se těšili na ochutnávku velikonočního tradičního pečiva: beránka, jidášů, buchet a mazance, které pro žáky připravila krajanka Kozáková. Cílem této besídky bylo u žáků České doplňovací školy České besedy Záhřeb povzbudit zájem o české velikonoční tradice, o jejich zachování ve velkoměstě a také přiblížit jim českou kulturu zajímavým a jedinečným způsobem. Česká tradiční velikonoční pečiva rychle zmizela ze stolu. Žáci a jejich rodiče plní dojmů ohodnotili tuto besídku za velmi úspěšnou a už se těší na podobný projekt.




|
ZDENKA TÁBORSKÁ:
S APRÍLEM
Težké ráno, každé ráno.
Jaký slib jsme si to dali?
Sotva otvírám víčka,
Všechny naděje se vzdaly.
Kolik svěžích ran je přede mnou?
Listuji prastarý kalendář.
Ještě polibek, lásko, a díky
Za zářivý hyacint,
Cos položil mi na polštář.
|
![]() |


