Vítáme Vás
 |
||
| Ročník 60 |
ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB Šubićova 20, tel/fax: 385 1 46 55 306 |
květen - červen 2017 |
Milé krajanky a krajané,
srdečně Vás zdravím a dovolte, abych spolu s Vámi ještě jednou zavzpomínal na kulturní akci Dny české a chorvatské kultury, jež se konaly od 8. do 13. června v Záhřebu a zušlechtily naši činnost v minulém období.
Jaký vzkaz vyplývá ze samého názvu Dny české a chorvatské kultury v Záhřebu? Dny znamenají, že jsme se všem našim krajanům, příznivcům, přátelům a publiku cestou rozmanitých kulturních programů věnovali během několika dnů. Česká a chorvatská kultura v názvu znamenají, že se ta první, kterou jsme zdědili od našich předků a podnes ji pěstujeme, prolíná s kulturou chorvatskou, v které jsme se narodili a žijeme. V Záhřebu znamená, že ten bohatý kulturní život, kterým žijeme, je nám umožněn v hlavním městě Chorvatska. Prostředí nás v tom podporuje.
Připravili jsme výstavu o Českém národním domě, večer věnovaný spisovateli Ivo Vojnovićovi a jeho kontaktům s Prahou a Českou republikou, dílnu pro děti a den otevřených dveří s kulturním programem a tradiční českou gastronomickou nabídkou. V kulturním programu se česká píseň, tanec a verše pěveckého sboru a všech sekcí České besedy Záhřeb a žáků naší doplňovací školy skvěle střídaly s výborným zněním písní chorvatských a českých skladatelů v podáni Dechového orchestru ZET. Pivo čepované v Pivnici u Švejka, ve sklepě Českého národního domu výborně chutnalo k bramborákům, které na dvoře přichystaly šikovné ruce krajanek a krajanů z České besedy Šibovec a horkým párkům, jež podávali naši kuchaři. Koláče a cukroví, co na stůl vynesly naše beseďačky okouzlily jak vzhedem, tak i chutí. Dny české a chorvatské kultury v Záhřebu organizovaly Rada české menšiny města Záhřebu a Česká beseda Záhřeb. Podporu daly Rada pro národnostní menšiny RCH a Město Záhřeb. Záštity se ujal Milan Bandić, primátor Města Záhřebu a také čestný člen České besedy Záhřeb.
V podobné sestavě jsme se představili i všem občanům města Záhřebu v neděli 14. června v parku Zrinjevac v rámci Dne národnostních menšin města Záhřebu. Byly to nejen dny, ale i týden plný kultury a tradice.
Ozářené a spokojené tváře hostů, diváků a účinkujících svědčily o vydařených akcích. Zájem ukázal, že tradice není móda, trvající jednu nebo dvě sezóny. Jde o hodnotu, do které jsou vestavěné práce, síla, hrdost a radost předchozích generacích a dobrá přání pro budoucí generace. Česká beseda Záhřeb je naše dědictví. Tradice a hodnota je i její Český národní dům. Doufáme, že se tradicí stanou i Dny české a chorvatské kultury v Záhřebu.
Aby tradice pokračovala, potřebuje lidi, kteří o ní dbají. Proto děkuji všem, jež se svou prací a příspěvkem podíleli na organizaci těchto akcí a Vám všem, kteří spolu s námi dbáte, aby česká kultura a tradice nezanikly.
Važme si a užijme toho, co máme, hlídejme tradici a budeme mít lepší budoucnost.
Jiří Bahník
Poštovani,
ovim putem Puhački orkestar ZET Vam zahvaljuje na pozivu za sudjelovanje
na Danima češke i hrvatske kulture u Češkom narodnom domu prošlu subotu, 13. svibnja,
a ponajviše na gostoprimstvu uz kolače, jelo i piće te toploj atmosferi.
Ugodno iznenađeni kao i svaki put u suradnji s Vama željno iščekujemo i sljedeći put.
Lijep pozdrav, Puhački orkestar ZET
ZÁHŘEB ŽIL V KVĚTNU VE SHODĚ S MĚSTSKÝMI POSPOLITOSTMI
V nejkrásnějším měsící roku se v několika chytlavých vystoupeních hlavní město představilo jako skutečná evropská metropole. Dvacet dvě národnostní menšiny, jež činí 5,6% jeho obyvatel shlukla Koordinace rad a představitelů národnostních menšin města Záhřebu.
V předsálí budovy zastupitelstva města Záhřebu byla 8. května zahájena výstava fotografií „Národní pospolitosti města Záhřebu“ fotografa Tonyho Hnojčíka. On byl léta fotografem a redaktorem fotografií portálu nacionalnemanjine.com, jelikož sleduje menšinové události v Záhřebu. Tuto výstavu a další 11. května na Zrinjevci zahájil Milan Bandić, primátor města. Chodci na promenádě si se zájmem prohlíželi 19 velkých osvětlených panó (150 x 120 cm) s motivy ze života 18 národnostních menšin Záhřebu.
Do třetice, v neděli 14. května se konal Den nacionálních menšin Záhřebu na Zrinjevci, jež jsou složkou urbánní identity Záhřebu, bylo slyšet. Vždy vedeny k dialogu a toleranci. Uvedly bohatství života: písně, tance, lidové kroje, ruční práce a gastronomii.
„Mám radost, že se menšiny ctí navzájem. Jejich jednota je obdivuhodná. Kolikrát jsem viděl, jak se chytly za ruce a spolu v kole zatančily. Je to naše bohatství,“ říká autor fotografií Tony. Bere to jako dokument součastnosti.
Zdenka Táborská
PO STOPÁCH KARLA IV. A JEŠTĚ JEDNOHO KARLA (ČAPKA)
Tradiční poznávací zájezd žáků České doplňovací školy ČBZ do České republiky
Od 28. dubna do 1. května strávili žáci základních a středních škol s učitelkami spolu s jedním předškolákem z besední školky herny Cvrček v zemi našich předků. Poprvé se nám letos přidal i jeden žák českého jazyka modelem C z Rijeky spolu se svým učitelem Krešimirem Špraljou. Letošní zájezd byl zcela věnován českému králi a římskému císaři Karlu IV., ale také i velkému českému spisovateli Karlu Čapkovi. Navštívili jsme malé městečko Lipno nad Vltavou a prošli jsme se zasněženou stezkou korunami stromů. Celý den totiž na Šumavě padal sníh a byla zima. Naše cesta pokračovala ke hlavnímu městu. V Praze už bylo hezké počasí a proto jsme si užívali na prohlídce Staroměstských náměstí, která byla přizpůsobená dětem. Odpoledne pokračovalo na výstavě „Praha Karla IV., velkolepé staveniště Evropy“. 
Byla to interaktivní prohlídka. Děti mohly všemi smysly zažít podobu lucemburské Prahy a život v ní v celkovém středověkem kontextu. Všechny velice zaujal unikátní videomapping na odlitek středověké Prahy, který podrobně zobrazil vznik a fungování plánu pro Nové Město pražské. Dozvěděli jsme se, že Praha v tu dobu byla větší město než Paříž nebo Řím. V přízemí domu děti strávily čas v interaktivní herně, která je koncipována jako středověké město. Prostor v sobě skrýval malé domečky a boxy, v nichž si děti vyzkoušely několik činností spojených se středověkou každodenností – středověky obchod, středověké jídlo, oblečení, mohly si zahrát na architekta Karlova mostu, notáře apod. Neděle patřila výletu do Karlových Varů, kde jsme se prošli kolonádami, lanovkou jsme se dostali na rozhlednu Diana, z které jsme obdivovali krásnou českou krajinu. Samozřejmě, ochutnali jsme i teplé oplatky a rodiče dětí také „13. karlovarský pramen“ Becherovku. V továrně Moser jsme kromě nádherných předmětů ze skla a křišťálů viděli i hlavní cenu mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary – Křišťálový glóbus. Odpoledne jsme navštívili soukromý zámek Chyše, ve kterém před 100 let působil Karel Čapek. Poslední den jsme na cestě do Záhřebu navštívili i město Znojmo, které na nás také zapůsobilo svou krásou. Po celou dobu zájezdu žáci měli pracovní sešit „Moje knížka“ s informačními texty, úkoly a otázkami ke každému místu, které navštívíme. Domu jsme se vrátili unavení, ale spokojení a veselí, s novými poznatky a s velkým přáním znovu jet do naší pravlasti – České republiky. Velký dík patří České besedě Záhřeb, Radě české menšiny města Záhřebu a Nadaci Rafaela Pavíčka, které i letos žákům spolufinancovaly zájezd.
Mája Burgerová
EDUKATIVNÍ DÍLNA „PROCHÁZKA ČESKÝM ZÁHŘEBEM“
V rámci druhých Dní české a chorvatské kultury v Záhřebu, k 80. výročí Českého národního domu se v sobotu 13. května uskutečnila i edukativní dílna pro děti „Procházka českým Záhřebem“, které se zúčastnily školní děti záhřebské české doplňovací školy, ale i děti z Daruvarského Brestova. Byla úplně věnována českému Záhřebu, tedy všem známým a zajímavým místům, o která se zasloužili záhřebští Češi nebo občané českého původu. Letos jsme pro děti připravili šest míst; schody biskupa Ducha, Kostel Svatého Marka, Botanickou zahradu, Park Zrinjevac, Vlašskou ulici a Český národní dům v Záhřebu. U každého místa děti měly úkoly, např. z hlíny modelovat malé kopie soch z Parléřova portálu Kostela Sv. Marka, navrhnout svůj francouzský typ parku jako je Zrinjevac, z papíru udělat kouzelné květiny pro Botanickou zahradu, ve Vlašské ulici přeložit do češtiny titul prvního chorvatského historického románu „Zlatarevo zlato“, který napsal nejznámější záhřebský Čech August Šenoa. Úkolem také bylo nakreslit portrét Lavoslava Kaldy, architekta Českého národního domu v Záhřebu, ale i desítky budov, např. budovy Chorvatského sněmu na Horním městě Záhřebu a z dřevěných hracích stavebních kostek vybudovat Český dům. Děti si dílny velice užily, učí se hrou a znalosti, které při tom získají, natrvalo zůstávají v paměti.
Mája Burgerová
DĚDICOVÉ ČESKÉ KULTURY A JAZYKA V ZÁHŘEBSKÉ BESEDĚ
O osvětové činnosti České besedy Záhřeb jednala 24. května osvětová rada spolku. Značný důraz jsme kladli na oslavu velkého jubilea – 95.výročí založení a působení České doplňovací školy ČBZ. Bude se konat v listopadu a kromě různých programů, kulatého stolu, na který pozveme bývalé učitele a žáky, výstav, školních dílen a vystoupení na slavnostní akademii, plánujeme vydání školní monografie, na které se podílí všechny naše učitelky.
O průběhu výuky v základní a střední škole a ve školce zprávy podaly učitelka Mája Burgerová, prof., učitelka Marina Koláčková Novoselová, prof. a učitelka Martina Marinkovićová Plechatá, mag.ing.mech. Zprávu o účasti našich školáků v kulturních akcích Besedy, Svazu Čechů a Koordinaci záhřebských menšin a o letošním školním poznávacím zájezdu do ČR podala učitelka Mája Burgerová. Nejvíc jsme hrdí na skutečnost, že zájem o vzdělávání a poznávání české kultury se zvýšil, jak mezi žáky tak i mezi beseďáky. Nejenže žáků máme víc, nýbrž i dospělých členů na kurzech češtiny. Jsme velice rádi a hrdí na naše školní děti, jsou hodné, přátelí mezi sebou a pilně se učí. Mrňata ve školce-herně Cvrček svědčí o tom, že v Besedě určitě vždy budou krajané a jejich přátelé. Jsme přesvědčeni, že brzy vyřešíme i otevřené otázky, jako jsou úprava místností školy a školky, objednávka nových triček a cviček pro všechny žáky atd.… Zveme Vás, abyste své děti přiváděli do Besedy, zapisovali je do školky, školy nebo kurzů českého jazyka, abyste navštěvovali častěji naší knihovnu, četli knihy a také mluvili a zpívali s nimi doma česky. Vrátí nás to k českým kořenům a kultuře, na kterou jsme právem hrdí.
Jarmila Kozáková
BUDOUCÍ PROFESORKY ČESKÉHO JAZYKA
poprvé na praxi v České doplňovací škole České besedy Záhřeb
V dubnu a květnu k nám do školy zavítaly studentky bohemistiky z Filozofické fakulty záhřebské univerzity Marijana Vrčkovićová, Sanja Brankovićová a Sonja Vojvodićová. V rámci kolegia Metodika výuky cizího jazyka u profesorky Mariny Jajićové Novogradecové měly praxi 13 školních hodin, z toho 12 hodin pečlivě sledovaly výuku své mentorky Máje Burgerové a pak jednu hodinu učily ony. Výuku zvládly velmi dobře a ocenily velmi kladně možnost přijít na hodiny českého jazyka a kultury modelem C. Marijana nám napsala: „Praxe předčila má očekávání. Možná jsem si nebyla jistá, jestli si přeji být učitelkou českého jazyka, ale teď, když vím, jak se učí v české škole v Českém domě, jsem si velice jistá, kým chci být. Velice se mi líbí způsob vyučování, protože se liší od klasické výuky. Je viditelné, že děti i v sobotu rády chodí do školy, a že mají rády svou učitelku. Je mi líto, že jsme mohly učit jenom jednu hodinu. 
Doufám, že jednoho dne budu moci pracovat na podobném místě.“ Sanja pak přidala: „Praxe byla mimořádná! Jsem ráda, že jsme měly možnost mít praxi s žáky základních škol v Českém národním domě. Dosud praxe probíhala na fakultě se studenty, ale způsob výuky je úplně jiný. Na fakultě je způsob vyučování velmi rychlý a bez kreativity. Na praxi s žáky jsme viděly, do jaké míry učitelka může volně a tvořivě učit. V budoucnosti je pravděpodobné, že budu pracovat s dětmi, ne se studenty, tak je i v tom smyslu tato praxe velmi přínosná.“ Sonja: „Praxe úplně předčila má očekávání. Teze a promýšlení profesorky teoretické části (Marina Jajić Novogradec, prof.) se téměř úplně shodovaly s tezemi profesorky praktické části (Maja Burger, prof.), což nám pomohlo sledovat a rozumět výuce. Během praxe profesorka Burgerová ukazovala velké porozumění k studentkám, které teprve začínají učit. Výuka byla motivující, se žáky se hezky spolupracovalo. Možnost učit opravdové děti mi otevřela dveře do učitelského světa. Profesorka mě upozornila před hodinou, na co bych měla dávat pozor, a proto jsem dostala možnost být objektivně oznámkována, což je velice důležité. Je velkou předností, že jsme s kolegyněmi dostaly možnost mít praxi a sledovat výuku v základní škole a pracovat v opravdové třídě s žáky“.
V České besedě si přejeme a doufáme, že tímto pokračuje úspěšná spolupráce s katedrou bohemistiky a se studenty českého jazyka a literatury.
Mája Burgerová
ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB NA MEZINÁRODNÍM FESTIVALU SLOVANSKÁ UNIE 2017
Na IV. Dny polské a chorvatské kultury v Uherském Hradišti se od 2. do 4. června 2017 vydali tanečníci, zpěváci a hudebníci České besedy Záhřeb. Důstojně a snaživě i přes organizační potíže prezentovali jak se o českou kulturu, jazyk a tradice pečuje v hlavním městě Chorvatska. Během tří dnů zvládli plánovaný program: šestkrát zatančit, zazpívat a zahrát a při tom se také několikrát převléknout, aby vše bylo, jak se patří. Za ten pracovní výkon a velké srdce jim patří obrovské poděkování.
Podrobnější zprávu o účasti na festivalu Slovanské unie Vám podáme v příštím čísle Spolkových zprav.
Alenka Štokićová
Výstava kraslic národnostních menšin v „Otvoreném učilišti Velika Gorica“ se konala 7. dubna a Výstava kraslic a lidových zvyků – Hrvatska kuća, Materina priča 10. – 15.dubna.
Česká beseda Záhřeb se zúčastnila obou manifestací
českým způsobem zdobení kraslic, pomlázkami a velikonočním beránkem.
Jarmila Kozáková
Oslava besedních narozenin ve sboru Bohemia. Zpěváci slavili. S jasnou tváří a zářivým úsměvem se 26. května sešli v Besedě na oslavě narozenin Veljkica Čupinová, Ado Tomek a Lydie Procházková.
Těmto vynikajícím osobnostem našeho spolku přejeme pevné zdraví a ať jim štěstí kvete na každém kroku! S láskou,
Beseda
Činnost kulturního amaterismu České besedy Záhřeb finančně podporuje
Rada pro národnostní menšiny Republiky Chorvatsko
Spolkové zprávy vydává měsíčně Česká beseda Záhřeb,
10 000 Zagreb, Ulice Pavla Šubiće 20,
výlučně pro své členy, jimž je zdarma zasílá.
MB 03228533, OIB 13489869120, IBAN: HR7923600001101556750.
Redakční rada: A.Štokić, J.Bahník, J.Kozáková, Z.Táborská, M.Burgerová,
J.Kubíček, A.Tomek, J.Pejićová, M.Koláčková
Foto: T.Hnojčík, M.Koláčková, I.Miler, A.Štokić, M.Burger, J.Kozáková, J.Koláček, J.Bahník.
Tisk: Correctus media, Ariša 1, Zagreb
Na tisk finančně přispívá Rada české národnostní menšiny města Záhřebu
a Představitel české menšiny Záhřebského županství
|
|
||
| Ročník 60 |
ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB Šubićova 20, tel/fax: 385 1 46 55 306 |
únor-březen-duben 2017
|
jaro je konečně tady. Co všechno má udělat jaro, právě jste se dočetli ve verších Františka Halase. A co máme udělat nebo jsme udělali my, v České besedě Záhřeb, se dočtete na dalších stránkách našich Spolkových zpráv. Začneme s tou nejaktuálnější zprávou. 
V příjemném povídání čas brzy uběhl a po půlhodince se nám přidal i prezident Zeman. S každým si potřásl ruku a vyjádřil potěšení, že se má příležitost zase setkat s krajany. Se zájmem sledoval slova krajanů o činnosti české menšiny v Chorvatsku, o aktuálním dění a poděkoval za snahu, s kterou krajané pečují o český jazyk, kulturu a tradice i přes to, že jsou někteří už pátou nebo šestou generaci v Chorvatsku. Všechny přítomné příjemně překvapil výzvou o pomoc známými verši Karla Havlíčka Borovského „V nouzi radu dá ti každý dobrý přítel, ale málokterý ti dá mouky pytel“. Tímto „pytlem mouky“ pro nás Záhřebské bylo požádání o podporu při založení Českého centra v Záhřebu v prvním patře Českého národního domu a pomoc při tom, aby se Záhřeb a Praha staly přátelskými městy. Jeho kladní odpověď a slib o pomoc nám budou vítr do plachet v naší práci.
Pozorní čtenáři si všimli, že překlad knihy Český národní dům v Záhřebu do českého jazyka, spolu se záhřebským krajanem známým bohemistou Alenem Novosadem, podepsal Karel Jirásek. Autoři knihy Jiří Bahník a Marijan Lipovac, spokojeni s výborným překladem ani netušili, že návštěva českého prezidenta Miloše Zemana Chorvatsku a recepce pro krajany v rezidenci velvyslance České republiky v Záhřebu jim umožní seznámit se s panem Jiráskem. On zase netušil, že mu služební pobyt v Záhřebu také umožní prohlédnout si budovu Českého národníhi domu, o které se tolik dozvěděl cestou překladu knihy. V sobotu 1. dubna ho v Českém národním domě uvítali předsedkyně České besedy Záhřeb Alenka Štokićová, předseda Rady české menšiny města Záhřebu Jiří Bahník a předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac. Pozorně sledoval školní besídku k Velikonocům, seznámil se s učitelkami Jarmilou Kozákovou Marinkovićovou, Marinou Koláčkovou a Májou Burgerovou. V knihovně Jana Buriana ho její nová vedoucí Tea Govedićová seznámila s udržováním bohatého knížního fondu České besedy Záhřeb. Mgr. Karel Jirásek Ph.D nás uvedl do své pracé na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií Filozoficke fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde studenty učí kroatistiku. Bylo to příjemné pobavení, získali jsme nové znalosti o vyuce jazyků a je to začátek nového přátelství. O VALNÉ HROMADĚ ČESKÉ BESEDY ZÁHŘEB
5. března 2017 v 9,30 h se v Českém národním domě v Záhřebu sešla stovka krajanů, vykonat svoji členskou povinnost na řádné, volební valné hromadě spolku. Vše začalo půlhodinovým kulturním programem besedních skupin a dle Stanov České besedy Záhřeb se pak s 20% přítomnosti členů mohlo právoplatně rozhodovat. Denní řád kromě zvolení pracovních těles obsahoval zprávy o vykonané kulturní, osvětové a hospodářské činnosti spolku v roce 2016. Zdá se, že nejstarší český spolek v Chorvatsku má i nejobsáhlejší činnost, o čem se přítomní také mohli osvědčit z podaných zpráv. Děkujeme všem, kteří k takovému úspěchu naši besedy přispěli a také i těm, kteří vyslechnutím těch zpráv, svým způsobem prokázali úctu k vykonané dobrovolné práci. O tom také svědčí přítomnost významných hostů, kteří nám přišli pogratulovat a popřát všechno nejlepší do budoucna: poslanec v Chorvatském Sněmu Vladimír Bílek, primátor města Záhřebu Milan Bandić, předsedkyně Svazu Čechů v RCH Libuše Stráníková, předseda HČS Marijan Lipovac, předseda ČB Lipovlany Marijan Kadlíček. Tímto Česká beseda Záhřeb vkročila do dalšího dvouročního mandátu, který i nadále povede předsedkyně Alenka Štokićová, správní výbor se složení: Jiří Bahník, Vjekoslav Bukač, Miroslav Horina, Marina Kolačková Novoselová, Jarmila Hanušková, Oto Koláček, Dražen Macháček, Jaruška Bičková, Zdenko Mutka, Jana Pejičová, Maja Burgerová, Tea Govedićová. Dozočí radu činí: Miroslav Geler, Vlasta Mačkova, Ivan Miler, Tomislav Rorbach i Jan Kolaček. Je potěšující, že se i výbor a dozorčí rada posílily o mladé síly. Tak ať se nám daří.
Alenka Štokićová
MĚJTE SE HEZKY A MLUVTE ČESKY
V středu 1. února se konala první besídka o českém jazyce, která se jmenuje Mějte se hezky a mluvte česky. Středeční večery vždy byly rezervovány na posezení a pobavení záhřebských krajanů, ale v posledních několika letech už tomu tak není. Důvody k tomu mohou být různé, koná se spousta akcí, které vyžadují pomoc a účást členů, a na nějaké pobavení, posezní či učení nezbývá čas. Dále, někteří si stěžují, že se v besedě dostatečně česky nemluví, anebo říkají, že nemluví správně a proto raději mluví chorvatsky. Tak jsme se pokusili nějak dát dohromady český jazyk a pobavení. S tím nápadem přišla učitelka češtiny Marina Koláčková Novoselová, aby nás poučila o českém jazyce. Jsme si vědomí velkého vlivu chorvatštiny na naší češtinu a v každodenní komunikaci používáme tu naší krajanskou češtinu. My si sice vzájemně rozumíme, ale když přijede nějaká návštěva z Čech anebo my odjedeme do ČR, tak si všímneme, že nějaké rozdíly v jazyce přece jsou. Proto v těchto krátkých asi dvacetiminutových lekcích si přímo na příkladech vysvětlíme, jak my mluvíme a jak je to spisovně, abychom nepálili auta a počítače, nevypravovali po český, že tě odpoledne navoláme...
ZEMŘEL LITERÁRNÍ HISTORIK A PŘEKLADATEL DUŠAN KARPATSKÝ
Literární historik a bohemista zemřel 31. ledna v Praze. Byl přední český překladatel ze slovanských jazyků, především pak z chorvatštiny, největší český kroatista . Byl známý také jako propagátor vzájemných kulturních styků. První překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil roku 1958, dnes jeho bibliografie čítá více než 100 překladů z chorvatské, srbské, černohorské a bosenskohercegovské literatury. Doprovodná publikace přiřadila Karpatského k těm osobnostem, které došly v cizině většího uznání než doma. V pondělí 27. února se konala komemorace v Matici chorvatské v Záhřebu na popud Chorvatsko-české společnosti a v spoluorganizaci s Chorvatskou akademii věd a umění, Leksikografským ústavem Miroslav Krleža, Spolkem chorvatských spisovatelů a překladatelů, Českou besedou Záhřeb a Výstavou Sa(n)jam knih z Istrie. O Karpatskému zavzpomínali především Marijan Lipovac z úřadu pro styky s veřejnosti a médii HAZU a předseda Chorvatsko-české společnosti, Dubravka Sesar, přední chorvatská bohemistka, Tonko Maroević z Chorvatské akademie věd a umění, Antun Vujić, ředitel Leksikografického ústavu Miroslav Krleža. O Karpatskému jménem Chorvatského kulturního klubu, promluvil i Slobodan Kaštela, a pak i ředitel marketingu společnosti INA Mijo Ivurek a ředitelka Výstavy knih z Istrie Magdalena Vodopija.
Dopisujícím členem Chorvatské akademie věd a umění byl zvolen v roce 1990, téhož roku obdržel Cenu Julije Benešić asociace Društvo hrvatskih književnika. Řádem Danice chorvatské s podobiznou Marka Maruliće byl vyznamenán v roce 2001, v roce 2008 se stal prvním laureátem Ceny Ljudevit Jonke Matice chorvatské za vynikající výsledky v šíření dobrého jména chorvatské kultury a literatury ve světě. Dušan Karpatský v roce 2002 obdržel Cenu společnosti INA za propagaci a šíření chorvatské kultury ve světě za rok 2001. K osmdesátinám v roce 2015 mu byla udělena Cena Marija i Stjepan Radić Chorvatsko-české společnosti, jejímž členem byl také.
Na komemoraci byli přítomní také státní tajemník Ministerstva kultury Ivica Poljičak, zástupce českého velvyslance Miroslav Kolatek a další přátelé a ctitelé Dušana Karpatského. S příležitostným programem vystoupil pěvecký sbor Bohemia České besedy Záhřeb s písničkami Teče voda teče, Ach,synku, synku a chorvatskou Fála.
TRADIČNÍ SETKÁNÍ U ČAJE
Dvakrát do roka se prostor ČND pozmění v noblesní čajovnu. Střídají se jarní a podzimní setkání starších krajanů u čaje, poslední 11. března. Podle slov organizátorky Ley Patíkové, vedoucí sekce Přítel, v pořadí již čtyřiadvacáté! Naši houževnatí členové se s velkou radostí dostavují na populární čajování. Tentokrát jich bylo přes padesát. V milém prostředí ozdobeném narcisy, se jim nabídlo výborné pohoštění k čaji, jež přichystaly členky Besedy a sboru Bohemia. Všechno však překonala duchovní potrava: písně sborových zpěvaček Bohemie, literární přednes Milušky Křivohlávkové a spontánní zpěv lidovek skupiny krajanů. Dlouhá tradice našich čajanek má hlubší smysl.
Zdenka Táborská
MEZINÁRODNÍ DEN MATEŘSKÉHO JAZYKA -Setkání žáků záhřebských menšin po třetí
V Záhřebu se v sobotu 18. února třetím rokem uskutečnila oslava mezinárodního dne mateřského jazyka „Povídej si se mnou ve svém jazyce“, po druhé v Českém národním domě. Organizátorem je Koordinace rad a představitelů národnostních menšin města Záhřebu. V kulturně – uměleckém programu oslavy účinkovali žáci jazyků a kultur národnostních menšin města Záhřebu a okolí. Letos to byli žáci základních a středních škol, kteří se v Záhřebu a ve městě Velika Gorica učí albánskému, bosenskému, maďarskému, makedonskému, polskému a samozřejmě českému jazyku. Úhrnem na jevišti recitovalo, zpívalo, hrálo a tančilo téměř 90 dětí, všichni ve svém mateřském jazyce. Iniciátor této oslavy je učitelka albánského jazyka a tajemnice Rady albánské národnostní menšiny města Záhřebu Melita Oreškovićová. Každým rokem všechny učitelky jazyků národnostních menšin spolu domlouvají plán a program oslavy, který letos měl téma národní kulturní dědictví. Všechno to, co naši předkové vytvořili a nechali nám, kteří o to pečujeme nyní pro budoucí generace našich potomků. Je důležité zdůraznit, že významnou částí kulturního dědictví je samozřejmě i mateřský jazyk. Jak pečují o svůj mateřský jazyk ukázali i žáci České doplňovací školy České besedy Záhřeb (při ZŠ S. S. Kranjčeviće a X. gymnáziu „Ivan Supek“). Žáci 1. a 2. třídy recitovali říkanku o číslech a potom zazpívali a na dětských nástrojích i zahráli známou českou písničku o číslech Jedna, dvě, tři, čtyři, pět cos to Janku, cos to sněd. Žáci 3. a 4. třídy interpretovali báseň Mileny Vonkové Čeština jazyk krásný je a potom zazpívali písničku Já jsem muzikant v doprovodu Marty Jurekićové, žákyně 4. třídy, která hrála na kytaru. Tři žákyně středních škol interpretovaly báseň Boženy Němcové Moje vlast. Na závěr oslavy žáci základních škol všech menšin spolu zazpívali známou dětskou písničku Hoki Poki (česky Ouky kouky). Každá menšina ve svém jazyce a poslední strofu chorvatsky. Program moderovala Maja Burgerová. Všechny učitelky a skupiny žáků obdržely poděkování. Koordinace pro žáky připravila i perník na památku, ale i chutné pohoštění po programu. Tato akce vyvolala velký zájem různých médií. Ne jenom médií, ale i hostů, protože jich ve velkém sálu Českého národního domu bylo kolem 200. Dává to velkou podporu učitelkám, aby i dále vytrvale pracovaly s dětmi a učily je mateřskému jazyku – jazyku našich srdcí.
DĚTSKÝ KARNEVAL - Veselý karneval záhřebských dětí
VYSTOUPENÍ JETELÍČKU NA OSLAVĚ DNE SV. PATRIKA
Svátek patrona Irska, svatého Patrika, se oslavuje 17. března. Už dlouho to není jenom irský svátek, a oslavuje se v celém světě a také už řadu let i v Záhřebu. V celém městě se pořádají tématické zábavy a patří k tomu i oblíbené zelené pivo. Letos se k oslavě, mimo jiné, konal i kulturně-umělecký program, v organizaci paní Martiny Dujmićové. Večer irské kultury pod názvem Pjesme Vrijesišta se konal 19. března v sále Domu Chorvatského vojska. V programu bylo vidět a slyšet irskou tradiční hudbu, písně a tanec a básně irských autorů v několika jazycích. Programu se zúčastnilo pět národnostních menšin a českou zastupovaly tanečnice mladšího Jetelíčku Lucije Siručková a Monika Ojdanićová v společnem irském tanci, Vlatka Šnoblová zarecitovala verše irského básnika v češtině a členové hudebně-pěvecké skupiny Lípa, Toma Šimunić, Juraj Markač a Mia Dugandžićová Marićová, zahráli a zazpívali tradiční irské písně. Po programu bylo připraveno pohoštění a irskými pochoutkami a samozřejmě pivem. Těšíme se na program narok!
Jana Pejićová
TRADIČNÍ ČESKÉ PŘIVÍTÁNÍ JARA VE VELKOMĚSTĚ
V sobotu 1. Dubna 2017 se v Českém národním domě v Záhřebu konala školní besídka zcela věnována jaru a velikonočním zvykům a obyčejům. Záhřebští žáci základních a středních škol, kteří se českému jazyku a kultuře učí podle modelu C, na návrh předsedkyně besední školní rady Jarmily Kozákové připravili bohatý a pestrý kulturní program. Vystoupení začalo písničkou Voláme sluníčko, kterou si žáci prvního stupně velmi oblíbili a rádi ji zpívají. Středoškoláci potom uvedli obecné údaje o Velikonocích a potom představili typické české velikonoční symboly: kraslice, pomlázky, řehtačky, beránky apod. Chlapci a děvčata 7. A 8. Třídy v krojích ukazovali zvyk šlehání dívek pomlázkou a při tom říkali velikonoční koledy. Tato scénka zaujala pozornost všech přítomných. Žáci prvního stupně koledovali a potom žáci druhého stupně představili význam každé neděle v období půstu; černá – liščí, pražná, kýchavá, družebná, smrtná, Květná neděle. Spolu se středoškoláky také představili dny v pašijovém týdnu a jejich barvy. Kromě ukázky zvyků šlehání, pozornost zaujaly řehtačky a také vynášení smrtky, morany nebo morény z besedního sálu. Na závěr besídky všichni společně zamávali větvičkami kočiček a moc se těšili na ochutnávku velikonočního tradičního pečiva: beránka, jidášů, buchet a mazance, které pro žáky připravila krajanka Kozáková. Cílem této besídky bylo u žáků České doplňovací školy České besedy Záhřeb povzbudit zájem o české velikonoční tradice, o jejich zachování ve velkoměstě a také přiblížit jim českou kulturu zajímavým a jedinečným způsobem. Česká tradiční velikonoční pečiva rychle zmizela ze stolu. Žáci a jejich rodiče plní dojmů ohodnotili tuto besídku za velmi úspěšnou a už se těší na podobný projekt.
|
ZDENKA TÁBORSKÁ:
S APRÍLEM
Težké ráno, každé ráno.
Jaký slib jsme si to dali?
Sotva otvírám víčka,
Všechny naděje se vzdaly.
Kolik svěžích ran je přede mnou?
Listuji prastarý kalendář.
Ještě polibek, lásko, a díky
Za zářivý hyacint,
Cos položil mi na polštář.
|
 |
10 000 Zagreb, Ulice Pavla Šubiće 20, výlučně pro své členy,jimž je zdarma zasílá.
MB 03228533, OIB 13489869120, IBAN: HR7923600001101556750.
J.Kubíček, A.Tomek, J.Pejićová, M.Koláčková
Tisk: Correctus media, Ariša 1, Zagreb
a Představitel české menšiny Záhřebského županství
